PORTÁL SPOLOČNEJ ČESKEJ A SLOVENSKEJ EDÍCIE ČASOPISU TVAROVANIE TELA – KONDIČNÝ TRÉNING – ŠPORTOVÁ VÝŽIVA – SUPLEMENTÁCIA FACEBOOKTWITTERINSTAGRAMYOUTUBE PINTERESTGOOGLE RSS ikona

top logo 1 februar

KRONIKA
Odoslať e-mailomVytlačiť
 

Frank Zane: hold estetice

|KRONIKU M&F ONLINE připravuje JOSEF ŠVUB

Ještě dnes, ve druhé dekádě 21. století, téměř čtyřicet let po svém posledním triumfu na Mr. Olympia a ve věku 75 roků, má Frank Zane jako představitel vrcholu kulturistické tělesné krásy tisíce příznivců po celé zeměkouli; těch, kteří obdivují jeho snímky v dobových magazínech nebo na internetu, a také lidí, kupujících si knihy (vydal jich už deset a je tedy zřejmě literárně nejplodnějším kulturistou vůbec), videa, audiokazety, nářadí – uvádím geniální aparát na dřepy The Frank Zane Leg Blaster, doplňky a další produkty, nabízené jeho firmou Zanada Incorporated v kalifornském městě La Mesa.

ZANE 10


Tituly mistra Ameriky 1968, Mr. World a Mr. International 1969, tři poháry z Mr. Universe IFBB a NABBA a tři tituly Mr. Olympia z let 1977 až 1979 mají jistě váhu, pro plejádu fanoušků však zůstává tím hlavním vizuální vzhled těla, a Zaneovo tělo nebylo ničím jiným, než produktem čili výsledkem tvrdošíjného, precizně vykalkulovaného tréninku a diety. Tak, jako Steve Reeves – jehož uznával jako svůj vzor – před ním (a jen málokdo po něm) Zane infiltroval do svérázného světa svalů prvek estetična. S většinou nízkou váhou 83 kg - 88 kg na výšku 175 cm byl trpaslíkem mezi obry, avšak s téměř bezchybnou symetrií, kvalitou muskulatury a čistými, uhlazenými obrysy svalů vystoupal až na samý vrchol pomyslného žebříčku krásy vypracovaného mužského těla. V některých postojích záměrně napodoboval patrně nejobdivovanější mužský akt na světě, Michelangelova Davida, vytvořeného 438 let před jeho (Zaneovým) narozením.

Zane Michelangelo


Klasicky vypracovanými pózami Zane vzbuzoval v divácích pocity emočního naplnění, dostavující se po shlédnutí uměleckého vystoupení, při pohledu na půvabnou přírodní scenérii či návštěvě muzea výtvarných umění. Jeho snímky lze studovat hodiny a přesto stále vzbuzují úžas. Přechody mezi jednotlivými partiemi spolu s úměrnými objemy trupu a končetin, sbíhajícími se do úzkého pasu a efektně štíhlých kloubů (Zaneova kostra patřila podle obvodu zápěstí 16,5 cm do kategorie “drobná, lehká”), působí na oči jako balzám a probouzejí tu část mozku, ukrývající schopnost vnímání krásy. Estetika a krása se staly jeho příznakem, jeho silným rysem a snad i povahovým základem. Zane kromě tradičních póz přinesl do sestav osobité variace, jako svéráznou verzi “most muscular” s rukama na bocích, pózu “hrudník z boku” s lokty do stran a pažemi spojenými pod úrovní horního okraje plavek, a konečně legendární “vakuum,” které bylo v jeho podání ( a vlastně vůbec) nenapodobitelné – nikdo nic podobného neukázal. Lidé pod pojmem symetrie chápou zašifrovanou definici postavy, která je jaksi subtilnější a méně svalnatá. Kouzlo elegance a symetrie však spočívá v tom, že se musejí studovat po částech, dokud nesplynou do přirozeného celku. Zatímco brutální svalová masa borců jako byli Mike Matarazzo, Dorian Yates, Ronnie Coleman nebo Markus Rühl vás ohromí, lahodné proporce Zaneovy postavy působí nenásilně, ale zanechávají o to trvalejší dojem. Na některých snímcích měl Zane zvláštní, poněkud vykulený pohled – trpěl totiž krátkozrakostí a normálně nosil brýle, později si pořídil kontaktní čočky.

ZANE


Zane, ač celoživotní bodybuilder, náleží do kategorie sportovců, schopných vést tak řečeně “normální” život. Až do roku 1977, kdy jej nároky profesionálního bodybuildingu donutily opustit pedagogickou dráhu (jako Mr. Universe měl mezi studenty ohromný respekt a mnozí začali podle jeho vzoru trénovat), vyučoval algebru, geometrii a trigonometrii (včetně oprávnění učit fyziku, psychologii, astronomii, angličtinu a chemii) na středních školách v New Jersey, na Floridě a v Kalifornii, což je z jedné strany dost nezvyklá kombinace, na straně druhé faktor osvětlující jeho analytické postupy v tréninku, dietě i duševní přípravě. Zejména psychiku vrcholového sportu Zane detailně zkoumal a sám využíval relaxační techniky, meditace a podobně. Aby byl obrázek úplný, v mládí výtečně střílel z luku, v dospělosti hrál na foukací harmoniku a muzicíroval jako kytarista ve skupině InZane.

ZANE


Moje první seznámení s postavou Franka Zanea, přirozeně prostřednictvím fotografie, je datováno rokem 1967, a snímek byl na zadní straně obálky květnového čísla časopisu Tréner. Tahle typická póza (foto 4 a 6) se mi vždycky líbila. Zane stál s rukama na bocích a od hlavy po kotníky vyzařoval úplnost bez jediné chybičky. Tenkrát mne upoutaly hlavně krásné tvary svalů trupu a nohou, štíhlý, tvrdě působící pas a mužný krk. Na jiném snímku z roku 1969 s pažemi nad hlavou měl na bicepsech naběhlé žíly. Jak to, že mu krev z paží nesteče dolů jako mně? přemítal jsem naivně. V tom musí být nějaký americký trik! Jeden tehdejší kamarád s předimenzovaným egem a nutkavou potřebou prvenství Zanea vzápětí nazval “vychrtlíkem!” Božínku, nevěděli jsme o něm nic, ale jak hloupí a nezkušení jsme byli!

ZANE


ZANE


ZANE 06


ZANE 07


ZANE 08


ZANE 09


ZANE 11


ZANE 12 ROK 1975
Zane (vpravo) v roce 1975.