PORTÁL SPOLOČNEJ ČESKEJ A SLOVENSKEJ EDÍCIE ČASOPISU TVAROVANIE TELA – KONDIČNÝ TRÉNING – ŠPORTOVÁ VÝŽIVA – SUPLEMENTÁCIA FACEBOOKTWITTERINSTAGRAMYOUTUBE PINTERESTGOOGLE RSS ikona

top banner bg

KRONIKA
Odoslať e-mailomVytlačiť
 

Legendy zápasu: Kristap Veiland-Schulz

|Kroniku M&F online připravuje JOSEF ŠVUB

SCHULZ 3Tak to v životě chodí, že někteří lidé jsou na světě krátce, někteří déle. Jiné to nebylo ani mezi siláky, vzpěrači a zápasníky, například Ivan Šemjakin a Alexander Zass se dožili 75 let, Ivan Poddubnyj a Leonid Žabotinskyj 77 let, Vasilij Jarkov 85 let, Nikolaj Saksonov 88 let a Georg Hackenschmidt dokonce 90 let. Vzpěrač Jurij Duganov skonal v 91 letech, zápasník Alexander Mazur-Bogatyrev byl na světě do 92 let, Jevgenij Lopatin do 94 let a vzpěrač&wrestler Henry “Milo” Steinborn se dočkal 95 let. Na druhé straně Alexandr Pervyj se dožil jen 24 let, nadaný vzpěrač Jan Krause zemřel ve 25 letech, Jevgenij Kacura ve 30 letech, Georg Lurich skonal ve 43, Alexander Aberg ve 39, Kosta Maisuradze ve 37 a Ivan Lobanov ve 33 letech, Nikola Vachturov ve 36 letech. Zato litevský zápasník Veiland – Schulz se dožil neuvěřitelných 102 let!

SCHULZ 1


Narodil se 2. prosince 1885 na farnosti Gravery v Doblenském újezdu Kurlandské gubernie ruské říše, což je vzato kol a kolem dnešní Lotyšsko. Vyrůstal v rodině zemědělce, od roku 1899 dělal pomocníka kováře, pak prodával na železnici zboží. V 17 letech vyhrál místní vzpěračskou soutěž a dostal diplom, medaili a pět rublů. V Rize, velkém průmyslovém centru s 350 tisíci obyvatel, našel opět místo v kovárně a ve volnu navštěvoval „2. Atletický spolek.“ Roku 1905 se zúčastnil demonstrace rižského proletariátu, na desetitisícové sešlosti byl zraněn a vyhozen z práce. Zatímco 70 lidí bylo zabito a tisíce poslány do vyhnanství na Sibiř, Veiland nalezl útočiště v cirku. Přestože vážil jen 80 kg na 173 cm výšky, disponoval ohromnou silou. Začal v manéži předvádět vzpěračské cviky a roku 1908 přešel k profesionálům.

SCHULZ 2


Už o dva roky dříve ale vybojoval první zápasnická ocenění a v roce 1908 se vydal do Německa, kde jej mnozí pokládali za krajana. Veiland zvítězil na turnajích v Kolíně a Mnichově a stal se mistrem Německa lehké váhy. Na doporučení Georga Luricha si přidal ke jménu přídomek „Schulz,“ aby lépe zapadl. Procestoval Rusko, Evropu i blízkou Ázii, následně se stal sedminásobným vítězem turnajů profesionálů, označených názvem mistrovství světa, v roce 1917 na „šampionátu svobodné Rusi“ obdržel šerpu šampióna a přezdívku „Maličký šajtan.“ Promotér Ivan Lebeděv o něm napsal: „Kdo neviděl Schulze, ten nezažil skutečný ohňostroj chvatů. Statečný až k šílenství. Silný až do nekonečna. Rychlý až k neuvěření. Chytrý téměř k neskutečnému. Lotyš z Rigy a bůh lehké váhy.“

SCHULZ 4


V letech 1912 až 1913 v Paříži Veiland obdržel tituly mistra Evropy za prvenství v konkurzech mužské tělesné krásy. V Moskvě roku 1923 na I. Celosvětovém šampionátu v zápase vybojoval 1. místo s cenou 3 tisíce rublů a rozloučil se s profesionálním wrestlingem. V období 1919 – 1922 byl instruktorem všeobecného vojenského vzdělání pluku zvláštního nasazení města Vinnice. Zkraje 30. let odjel na Ural a uchytil se ve funkci inspektora cirkusu v Naděždinsku (nyní Serov), ve válečných letech pracoval v cirku při Sverdlovské filharmonii. V nejkritičtějším okamžiku války Veiland předal své ceny a poháry ministerstvu obrany na výrobu tanku T-34 s názvem „Za rodinu.“ Za tento čin dostal od Stalina osobní poděkování.

SCHULZ 5 TANK ZA RODINU
Tank "Za rodinu".


Po válce byl trenérem v DSO Lokomotiv Sverdlovsk. Na sklonku života už nemohl chodit a pohyboval se na vozíku, ale dokázal ohnout měděnou minci v prstech jedné ruky. Často vyjížděl na sverdlovské ulice a tyto mince rozdával dětem. Zemřel dne 7. června 1987 tamtéž.

SCHULZ 6


SCHULZ 7 VE STARI