Historie kulturistiky v České Třebové (7)
V tělocvičně Na skále se odehrála éra největšího rozkvětu a slávy oddílu, trvající déle jak deset let. Pořádaly se soutěže od okresu až po přebor ČSR v trojboji 1978, soutěže dorostu, soutěže náborové i exhibice. Okresní i krajské přebory oddíl obsazoval až 10 závodníky, v kondičním oddělení cvičilo 20-30 lidí včetně žen. Závodili Hýbl, Hetych, Papírník, Rypka, Kučera, Kobza, Novotný Josef i Jaroslav, Pitner, bratři Mikulečtí, Kunst, Kocourek, Betlach…
V roce 1985 přišly zvěsti o plánované rekonstrukci celé sokolovny s nabídkou „uvedení oddílu do klidu.“ Po přestavbě prý bude uvolněna nová místnost (zmíněná rekonstrukce není ještě dnes hotová). Oddíl se tedy znovu rozhodoval: KAM? Nakonec byly poměrně rychle upraveny dvě místnosti bývalého hostince U Rybků Za vodou se šatnou a sprchami; tělocvična v budově sloužila jako taneční sál. Současně probíhaly práce na adaptaci domu č. 109, starého národního výboru, od střechy přes podlahy, okna, stěny a obklady, topení, odpady, instalace a vodu, statisícové náklady pro TJ a stovky hodin dobrovolné práce pro členy oddílu – to už ale zas taková historie není.
Po restitučním řízení v 90. letech jsme museli místo v hostinci odevzdat bývalému majiteli (chvíli tam byl sklad drogerie, dnes už asi nic) a urychleně se přesunout do nových prostor. Rozhodl jsem se, že místo výčtu úspěchů napíši o lidech, s nimiž jsem za ta léta trénoval, a taky o šampiónech, které jsem poznal. Je přirozené – a určitě to platí obecně – že v okruhu lidí stejného zájmu časem potkáte dost zajímavých osobností.
Dnes začnu jednou z nejstarších vzpomínek z roku 1970. Tradiční Cenu orlických hor v Letohradě tenkrát už podruhé vyhrál Bohumil Divílek (foto dole), TJ Sokol Želechovice. Byl mistrem ČSSR 1970, taky mistrem Polska a Maďarska. Viděli jsme jej v rozcvičovně, vypadal drobný až vychrtlý, neopálený, prý po operaci slepého střeva netrénoval. Ovšem na pódiu pod světly, to byla jiná. Napumpované a naolejované svaly náhle nabyly na objemu, jako bývalý gymnasta a průkopník volných sestav neměl široko daleko sobě rovného, dokonce myslím předváděl tzv. špagát.
Co nás ale šokovalo nejvíc, byly pózy tak říkající „na třikrát.“ Bob nasadil most muscular, zatnul svaly a na prsou, ramenech i břiše mu vystoupily rýhy. Pak přidal, naběhly žíly a zářezy byly ještě hlubší, a nakonec v maximální flexi se zdálo, že svaly doslova narostly a ztvrdly před očima. Tohle snad tenkrát neuměl nikdo!
