Průkopník vzpírání: Wilhelm Türk
Koncem 19. století šokovaly evropskou kulturu teorie německého filosofa Friedricha Nietzscheho. Jeho úvahy o super-muži, ideální a nedosažitelné postavě mezi člověkem a mrtvým bohem, byly zčásti špatně vykládány a nesprávně chápány, jednalo se však o obhajobu nového člověka a nových hodnot, silného, odvážného a houževnatého.
Fyzickou podobu takového muže vykreslil v roce 1899 rakouský list Allgemeine Sporting Zeitung profilem Wilhelma Türka. Narodil se v malé vesnici Penzing poblíž Vídně dne 10. května 1857, a byl synem bohatého obchodníka. Po vyučení zakoupil řeznictví, avšak když se oženil (roku 1884), stal se úspěšným výrobcem lihovin, což mu zajistilo potřebnou ekonomickou nezávislost. Už předtím jej přivedl k čince mistr vzpěrač Schneider, a jeho kariéra nabrala obrátky po seznámení s majitelem shora zmíněného listu Victorem Silbererem, který vzpírání miloval a byl na rakouské siláky nesmírně pyšný.
Türk v roce 1889 zvedl světový rekord v tlaku 136 kg a zakrátko se jako produkt vídeňského sportu stal symbolem síly rakouského impéria. V roce 1891 vytlačil 143 kg a trhem pravou rukou zvedl 76 kg, v roce 1892 vyhrál mezinárodní soutěž v Kolíně a roku 1897 zvítězil na II. neoficiálním mistrovství Evropy ve Vídni. Vrcholem jeho kariéry byl titul mistra světa z července 1898, když ve 42 letech celkem snadno zdolal jedenáct soupeřů z Rakouska, Německa, Ruska, Itálie a Francie (mimo jiné nadhodil 150,8 kg, tlakem zvedl 127 kg a nadhodil dvě koule s uchem vážící dohromady 145,4 kg).
Na počest svého reka založili ve Vídni klub „Athletic Club Türk“ a podobný spolek vznikl také v Brně. Jeden z posledních rekordů ustavil v roce 1900 vzepřením 161,6 kg. V létě 1902 Türk spadl z koně a vážně se zranil, pokus o comeback na mistrovství světa 1904 nevyšel, podle D. Webstera však vzpíral až do roku 1907 a hřál se pozici nejoslavovanějšího sportovního šampióna. Wilhelm Türk (180,5 cm, 120 kg, biceps 46 cm, krk 49 cm, stehno 67 cm) skonal 12. března 1920 a byl uložen k odpočinku na hřbitově Ottakringer Friedhof.
