Portrét síly: Magnús ver Magnússon
Magnús ver Magnússona jsem v 90. letech m.s. sledoval v přenosech z WSM na Eurosportu. Bez ohledu na postavu (191 cm-130 kg) s vizuálně hladkými svaly se uměl velmi rychle a jistě pohybovat, byl ve skvělé kondici a ve statických disciplínách (mrtvý tah, dřep, tlak s kládou, nadhoz kamene) prokazoval ohromnou sílu, nepochybně nabytou powerliftingem. Měl vše, co musí špičkový strongman mít včetně detailně propočítaného každého kroku.
Bill Kazmaier jej příhodně označil slovem „bezchybný,“ neboť disponoval výdrží, technikou, odhodláním, duševní odolností i celkovou fyzickou silou. Na rozdíl od některých závodníků nebyl pompézní, nevrčel jako Kazmaier ani nebavil diváky jako Sigmarsson; znal přesně své silné stránky a hleděl jich využít co nejvíc.
Narodil se 23. dubna 1963 v městě Egilstadir na Islandu, vyrůstal ale v Seydisfjorduru. Jako kluk snil o vikingských bojovnících, v 17 letech začal vzpírat v posilovně, kde také trénoval Jon-Pál Sigmarsson, v jednadvaceti vyhrál powerlifterskou soutěž a ve 22 skončil 3. na Iceland´s Strongest Man.
Psal se rok 1985 a MvM (zkrácené jméno) získal bronz na ME+MS juniorů IPF do 110 kg (245 + 152,5 + 260 = 657,5 kg). V roce 1986 byl zase třetí, zlepšil se však na 737,5 kg. Na evropském prkně zůstal až do roku 1991, kdy po dvou pokusech konečně získal titul mistra Evropy do 125 kg se zdvihy 380 kg dřep, 227,5 kg benčpres, 355 kg mrtvý tah a trojbojem 962,5 kg. Na domácích soutěžích zvedl mnohem víc, ve dřepu 400 kg, na lavici vytlačil 274,5 kg a v mrtvém tahu dal 375 kg.
Už roku 1988 skončil druhý na soutěži v Kanadě, kde udělal krátký dřep v konstrukci s dráhou 5 cm a váhou 635 kg. V následujícím roce byl 2. na World Strongest Man Challenge (pak ještě třikrát druhý a zvítězil roku 1997). Poté, co v debutu vyhrál WSM 1991 (vyhodil nad hlavu 130 kg sud a neúplným mrtvým tahem zvedl 420 kg) se s powerliftingem rozloučil. „Přes noc mne znala celá Evropa,“ řekl. „Toho bych v pwl nikdy nedosáhl. Tak jsem se rozhodl být raději profesionálním silákem, než amatérským lifterem.“
V roce 1992 skončil až třetí, v devadesátém třetím druhý. Šňůru tří titulů v jedné řadě odstartoval roku 1994 (neúplný mrtvý tah 430 kg), pokračoval 1995 (za hlavou vyrazil 200 kg a udělal neúplný dřep se 437 kg) a skončil roku 1996; to už měl namále. Při pokusu o pátý titul v roce 1997 smůlovatě vypadl v kvalifikaci. Když nesl v náruči pověstný 180 kg Hussafelův kámen, chtěl si přendat ruce, ale váhu neudržel a ta spadla na zem…
Po skončení kariéry hodlal být Magnús hercem a hráčem amerického fotbalu, v roce 1998 prodělal operaci srdce, dnes je majitelem posilovny „Jakabol“ v Reykjaviku a prezidentem federace islandských siláků.
V roce 2008 – to měl 45 let – ještě vytlačil na soutěži 245 kg a na tréninku udělal dva dřepy s 280 kg.
