Jak to bylo kdysi: Biliár u Dona Peterse

(Dokončení)

V následujícím týdnu se reputace Donova biliárového paláce rozrostla takovým tempem, jako svaly Weiderových šampiónů. A pak to přišlo. Dorazil Rakouský Dub. Jelikož Schwarzenegger rád hraje, natáhl svých 113 kg přes stůl a tak už zůstal. Arnold trénuje každý večer s Donem a před tím hrají biliár. Arnold po každé hře řekne: “A teď si půjdeme dát do těla.”

Peters Party – Vánoce 1968

Zatímco Don většinu her nepochybně vyhrál, dlouho jsem měl podezření, že to nebude až tak jednoznačné. Několik dnů poté jsme jeli se Zellerem k Petersovi kvůli článku o Arnoldově tréninku paží, ale Dub nebyl doma – prý se šel potápět. Tak co zbývalo? Kulečník.

“V New Yorku jsme hrávali pořádně tvrdé mače,” řekl Art a všechna pýcha slavného East Side Barbell Clubu nadmula jeho mužná prsa. Don se na Zellera zadíval. “To mi zní jako výzva,” řekl a vzal ze stojanu nějaká tága. Artie si zatím nakřídoval ruce.

“V New Yorku,” zaševelil ke mě koutkem úst,” jsme po každém dobrém šťouchu místo potlesku mlátili tágy o podlahu.” Tak jsem popadl tágo a nachystal se k potlesku.

Art zahájil hru. Ve skutečnosti se dopustili tolika falešných zásahů, že by se Sergio musel držet za nos celou cestu zpátky do Chicaga. Jinak ale hráli dobře a získali můj respekt. Peters – jak to často dělává – se pomalu dostával do vedení. Ale proč? Proč to vypadá, že se vždycky tak sebere?

“Sorry Arte,” řekl Don, “ z téhle pozice nemůžeš hrát.”

O chvíli později: “Sorry Arte, ale když netrefíš osmou kouli, ztratíš celou hru.”

“Sorry Arte, neměl jsi levou nohu na správném místě.”

“Sorry Arte…”

Jo, takhle to bylo pořád. Všechny hry v Petersově paláci se hrály podle Petersových pravidel. Pravidla se měnila častěji, než matky mění kojencům plenky. Odehráli čtyři hry a Art to čtyřikrát projel. To však neznamená, že se vzdal. Naopak, žádal o odvetu, jenže než hra začala, pravidla se celá pozměnila.

A ještě něco. Giuliani konečně našel otevírák na plechovku proteinu SUPER PRO 101. Jak to vím? Jednoduše. Je den ode dne větší a svalnatější.

Peters Party – Sergio Oliva