Otázky (a odpovědi) kolem genetiky (Píše JOSEF ŠVUB)
OTÁZKY (A ODPOVĚDI) KOLEM GENETIKY
Jako člověk zabývající se celý život prakticky všemi aspekty kulturistiky sleduji a všímám si vzhledu lidí kolem sebe. Někdo pozoruje auta, já zase lidi. Někteří jsou vysocí, další malí, jiný je hubený a druhý robustní. Lze říci, že tak to zařídila příroda, respektive genetika a/nebo vlivy prostředí. Hodně typů lidí až „kulturisticky“ stavěných jsem viděl v bývalém zaměstnání. Jistý mladík asi 25-letý měl parametry 188 cm a 115 kg hmoty, rozložené na ramenech, hrudníku, zádech a nohách – jen ta lýtka stála za obdivný pohled! Nikdy netrénoval ani nesportoval, naopak, byl pankáč.
Odbočení první: Co jsou příznivé genetické vlohy pro kulturistiku?
Z textu výše i dole lze usoudit, že příroda rozdává své dary poměrně rozmařile, i když v měřítku miliónových populací to tak nevynikne. Ještě než se pustím do výčtu konkrétních tělesných vloh, chci upozornit na jinou věc: duševní, psychickou, mentální stránku, společnou pro většinu špičkových sportovců. Pokud by nevlastnili spalující touhu vyniknout, uplatnit se a uspět, kdyby neměli schopnost vydržet roky monotónního tréninku a nelidských diet, kdyby nedokázali překonat nejrůznější překážky a problémy se zraněními, zaměstnáním a podobně, k čemu by jim byla genetika přímo od boha? Takoví třeba byli kamarádi z HP-Clubu Josef Hýbl, Vašek Papírník a Čestmír Rypka.
Odbočení druhé: Kteří top-kulturisté disponovali nejlepší genetikou?
Výpis tělesných genetických předpokladů
1. Tělesný typ – Nejlepšími kulturisty jsou přirození mezomorfové s menšími odchylkami do kategorií ekto- nebo endo.
Ektomorf, mezomorf a endomorf.
2. Kostra – Čím silnější kosti (zápěstí nad 20 cm), tím mohutnější svaly. Lehčí kostra znamená menší svaly (Frank Zane), masivní kosti měl kupodivu Steve Reeves. Dále jsou vhodné široké klíční kosti a úzká pánev (Lee Haney, Bob Paris, Berry DeMey, Paul Dillett).
3. Úpony svalů – Čím kratší úpony, tím lépe, protože je zde větší potenciál pro nárůst svalů. Dlouhé svaly také obsahují více vláken. Všichni borci s ohromnými lýtky měli krátké Achillovy šlachy a opačně. Příklady dlouhých bicepsů jsou Larry Scott, Lou Ferrigno a Arnold, přičemž Scottovy a Ferrignovy byly i široké, široký a vysoký biceps měl Bertil Fox, biceps Sergia Olivy byl extrémně dlouhý, ale bez vrcholku, krátké a vysoké bicepsy měli Franco Columbu, Al Beckles a Robby Robinson, biceps Boyera Coe byl vysoký, ale úzký. Dlouhé latissimy měli Serge Nubret, Columbu a Ronnie Coleman. Kvadricepsy upnuté výš nad koleny měli Chris Dickerson a Robby Robinson. Do této kapitolky rovněž patří uspořádání šlachových přepážek na břiše – pravidelné nebo posunuté, případně počet řad (existují borci se třemi, čtyřmi i pěti řadami). A ještě snad velikost a formace povrchových žil paží (pověstná žíla Aloise Peka), ramen, prsou (zase Dillett) a dolních končetin.
4. Hormonální vybavení – Vysoká přirozená produkce androgenů a růstového hormonu, nízká hladina kortizolu a citlivost na inzulín, dostatečná až zvýšená produkce hormonu štítné žlázy.
5. Neurologická účinnost – Jste typ na výkon, nebo na opakování, jinak řečeno typ silový nebo pumpovací? Současně jde i o poměry svalových vláken – rychlých a pomalých. Silový typ udělá s 80% maxima 3 opakování, kdežto opakovací typ až 20. Oba typy mohou dosáhnout skvělé výsledky. K silovým typům počítáme Chucka Sipese, Caseye Viatora, Bertila Foxe, Franca Columbu, Mike Mentzera, Doriana Yatese a Johnnie Jacksona, kulturisty-pumpovači byli Freddy Ortiz, Rick Wayne, Johnny Fuller, Sergio Oliva, Serge Nubret, Nimrod King, Paul Hill, Jay Cutler a Vince Taylor. Podle objevů moderní genetiky lze navíc usoudit, že tzv. pumpeři disponují (disponovali) genem ACE, tudíž jejich svaly dobře hospodařily s kyslíkem, byly odolnější vůči únavě a tedy vhodné pro vytrvalostní práci s nižší intenzitou. Opakem je gen ACTN3 – viz níže.
5. Zajímavosti – Na to, jestli budete mohutní nebo ne, může ukazovat porodní váha, stejně jako množství čisté hmoty před zahájením tréninku. Druhotné pohlavní znaky (hranatý obličej, silné ochlupení nebo rané plešatění) naznačují zvýšenou produkci testosteronu. V informaci, otištěné před lety v renomovaném časopise IRONMAN, se píše o vědeckých (biochemických?) studiích na elitních kulturistech, při nichž byl v tělech těchto jedinců zjištěn nedostatek genu nazvaného myostatin (GDF-8; jedním z testovaných snad měl být Flex Wheeler). Úlohou tohoto genu má být tvorba bílkoviny, regulující růst svalů. Jinými slovy, myostatinová bílkovina nastavuje jakousi mez velikosti svalů, a jakmile ji dosáhnete, brání dalšímu růstu. Tvrdí se, že minimálně jeden evropský šampión ve vzpírání má vrozenou deficienci myostatinu.
Závěr: Špičkoví kulturisté mají myostatinu málo a tudíž mohou vytrénovat větší svaly než ostatní…Soudobá medicína přináší další poznatek ze záhad lidské genetiky. Jedná se o gen ACTN3, důležitý pro sílu a velikost svalů, především o jeho aktivní formu. Tento gen vytváří bílkovinu a-actinin-3, působící v rychlých svalových vláknech. Výzkumníci z Austrálie zjistili, že většina elitních sprinterů a rychlobruslařů disponuje aktivní verzí zmíněného genu, kdežto u valné části vytrvalostních sportovců se vyskytuje verze neaktivní.
Follow @MF_CzechSlovak
