Portrét oslavence: Gerritt Badenhorst
Finalisté soutěží o titul nejsilnějšího muže světa (World´s Strongest Man, Arnold Strongman Classic) tvoří elitní skupinku specializovaných mužů, tělesně i psychicky připravených na brutální nároky desítek nejnáročnějších testů. Zpočátku, přilákáni nemalými finančními prémiemi, se do klání hlásili vzpěrači (Bruce Wilhelm, Ken Patera), powerlifteři (Don Reinhoudt, O.D. Wilson), zápasníci (Billy Graham Superstar, vrhači (Geoff Capes), hráči amerického fotbalu a kulturisté (Franco Columbu), nicméně od první soutěže v roce 1977 došlo k nevyhnutelnému procesu specializace. Zcela evidentní je při tom fakt, že základ fyzického fondu tvoří disciplíny powerliftingu, neboť powerlifteři jsou z hlediska zvedaných vah nejsilnější skupinou sportovců na zeměkouli. A k nim patřil i Gerritt Badenhorst.
Gerritt Badenhorst
Narodil se 10. října 1962 v Jižní Africe a v mládí provozoval atletiku a rugby. Od roku 1987 se věnoval powerliftingu a na mistrovství světa APF v USA obsadil čtvrté místo v kategorii do 110 kg výonem (335 + 170 + 320 kg). V následujících třech letech vyhrál tři světové tituly federace WPC (World Powerlifting Congress); v roce 1988 s trojbojem 1035 kg, v roce 1989 nazvedal 1060 kg a konečně v roce 1990, s tělesnou váhou 140 kg, vytvořil jeden z nejvyšších součtů v dosavadní historii 1102,5 kg. Pohleďte na čísla: dřep 450 kg, benčpres 250 kg (ve stahovacím triku), mrtvý tah 402,5 kg! Lepší byly pouze trojboje Eda Coana (1117,5 kg) a Anthony Clarka (1147,5 kg) z roku 1995. Protože powerlifting nevynášel peníze, Gerritt ve 28 letech přešel do profesionálního týmu rugby. Vedl si dobře, avšak v roce 1992 jej pozvali na soutěž South Africa Mighty Man, skončil čtvrtý a od té doby zaměřil pozornost na sport strongmanů.
Podle něho zůstávají klíčovou složkou přípravy tři disciplíny powerliftu. Používal však mírně vyšší počty opakování, vyloučil technické pomůcky (dres a bandáže) a netrénoval v cyklech vrcholících soutěží, nýbrž podle pocitu. Mrtvý tah procvičoval ve 3-4 opakováních a od 300 kg nasazoval opasek. S oblibou cvičil v silovém stojanu s osou ve výšce 5 cm pod koleny. V roce 1999 udělal v této poloze 3 opakování s 385 kg a jedno se 415 kg. Domníval se, že pro mrtvý tah potřebujete velmi silné nohy, protože počáteční výtah od země zabezpečují kvadricepsy, hamstringy a sedací svaly. Osa má být co nejblíže u holenních kostí a činku je nutno táhnout na tělo.
Posilování hamstringů prováděl pozvedy s téměř napnutýma nohama, ve stoji na 10-15 cm vysoké podložce. Zátěž měl relativně lehkou (!), 180 kg pro 8-10 opakování. Na zlepšení síly úchopu doporučoval držet činku jako vzpěrači, dlaněmi k tělu, a teprve s těžkými váhami přejít na střídavý úchop. Dalším pomocným cvikem byl standardní mrtvý tah z 10-15 cm vysoké podložky. Gerritt trénoval hrudník dvakrát týdně. Jednou dělal normální benčpres s 200 kg až 210 kg, podruhé tlaky na šikmé lavici. Pokud se týče aerobního fitnessu, masivní Jihoafričan používal rychlou chůzi, krátké sprinty na dráze a běh do kopce. Jiným prostředkem k rozvoji vytrvalostní síly bylo nošení těžkého balvanu v náruči na vzdálenost 30 m, pak jej převzal partner a odnesl zpátky, což mnohokrát opakovali.
Badenhorst (vlevo) na World Strongest Man 1993.
A výsledky? Na WSM byl v roce 1992 čtvrtý, v letech 1994-1995 druhý a roku 1996 třetí. K soutěžím strongmanů nevyhnutelně patří zranění, což neminulo ani Badenhorsta. V roce 1993 ve Francii musel kvůli zranění od vytlačování kládou (Pole Push) soutěž ukončit, v roce 1995 si při zvedání Bavorského kamene natrhl břišní svaly. V roce 1994 v Jižní Africe vyhrál disciplínu „Atlasův kámen,“ kdy s koulí vážící 115 kg proběhl 30 m trasu za 22:51 sekundy. Vytvořil světový rekord ve zvedání kamene nad hlavu, když přemístil a vytlačil obdélníkový kámen vážící 135 kg. Neblaze proslulý „Husafelův kámen,“ plochý kus skály vážící 186 kg, odnesl na prsou téměř 53 metrů (rekord byl 68,6 m). Obsazoval finálová místa v nakládání „McGlashenových kamenů“ – pěti masivních koulí od 120 do 160 kg, které bylo nutno zvednout a umístit na podložku ve výšce asi 150 cm. Další světový rekord: Po 20 m sprintu v písku převrátit 720 kg vážící automobil o 360° a běžet nazpět…Badenhorst to dokázal v neuvěřitelném čase 11,5 sekundy! Na tzv. „Pyramidě síly“ zvládl vynést tři 200 kg závaží s uchem po šesti schodech za 48:45 sekundy. Udělal 14 tlaků ve stoji se 105 kg kládou, z polohy za krkem vyrazil 170 činku, ve dřepu v konstrukci zvedl 420 kg a do výšky 1 metr nad zemí nadzvedl 320 kg balvan.
Badenhorst vs. Husafelův kámen.
Možná tušíte, ve které disciplíně nebyl ani jednou poražen? Správně, v mrtvém tahu. Většinou se jednalo o kratší zdvih než obvykle a siláci používali trhačky, nicméně s kamennou činkou vytáhl 410 kg, od kolen pozvedl 440 kg a v roce 1999 od země 365 kg. Je ženatý, žije ve městě Bloemfontein, má syna Gerrita (2002) a v roce 2005 natočil LP vlastních písní. V říjnu 2017 Badenhorst slaví 55 let.
