ROZMLUVA O DŘINĚ (píše JOSEF ŠVUB)
ROZMLUVA O DŘINĚ
14. 1. 2018
Všude kolem nás jsou tisíce kulturistů, hledajících ideální tréninkový program, jakýsi zázračně fungující tajemný systém, vykoumaný na super-kompu týmem expertů pomocí miliónů bytů dat a fikaných algoritmů. Výsledkem bývá, že nedosáhnou ničeho, protože kvůli stromům nevidí les a tudíž přehlížejí základní pravidlo – obyčejnou dřinu. Takových a podobných slov obsahuje čeština přehršli. Ačkoliv znějí slangově, exaktně vyjadřují podstatu věci – makačka, facha, zabíračka, pekelná dřina, rasovina, raubírna. Kulturistická poetika by ještě přidala churchillovský slogan Krev, pot a slzy.
Perná práce je nejdůležitějším faktorem růstu svalů. Namítnete-li, že spíše to jsou váhy činek a síla, máte pravdu, ovšem oboje jde ruku v ruce s dřinou. Možná se dokážete zlepšovat bez mnoha jiných věcí, ale bez dřiny nikoliv. Tvrdá práce je důležitější než složení tréninku. I ten nejpitomější cvik přinese nějaké výsledky, pokud jej děláte dostatečně tvrdě. Pamatujte: Tvrdá práce je důležitější než volba cviků. Lidé pátrají po exotických cvicích a mnohdy se jich doberou, ale zapomínají, že před výsledky stojí námaha, vložená do každé série každého cviku. Příklad: Jistý kulturista dřepoval půl roku a nezlepšil se ani o gram. Potom se naučil dřepovat správně (rozuměj tvrdě, až na doraz). Jedinou změnou, kterou udělal, bylo pětinásobné zvýšení úsilí. Ano, makal pětkrátkrát tvrději a díky tomu přibral 20 kg tělesné váhy. Jeden vzpěrač zase řekl, že by se chtěl naučit dřepovat tak, aby držel činku pouze jednou rukou a druhá zůstala volná. “A proč?” zeptal se vedle stojící muž. “Abych si s ní mohl zamáčknout oči zpátky do důlků,” zněla odpověď. Chápete to? Jen málo lidí trénuje tak tvrdě, ale ti, kteří to dokáží, dosáhnou nejvýš.
O dřině nejlépe vypovídají mrtvé tahy a dřepy. Tady máte recept: Naložte na činku váhu pro 10 normálních dřepů, ale udělejte jich dvacet. Jak? Většinou budete chtít po desátém opakování skončit. V té chvíli se nadechněte, vyblokujte z mysli vše mimo činky na zádech a jděte dolů po jedenácté. Vždycky to dokážete, to si pište. Vytvořte z každého opakování slovo s vlastním významem. Nemyslete na nic jiného než DVANÁCT. Děláte dvanácté. A třinácté. A čtrnácté. Při patnáctém dřepu už vaše mysl pracuje tvrději než tělo. Jste v izolaci od zbytku světa a nezáleží na ničem jiném, než na patnáctém dřepu. A dalším a ještě dalším. Jestliže přesvědčíte svou mysl k dostatečné námaze, tělo vydá fantastickou sílu.
Závěrem doplnění úvodního odstavce. Ano, v kulturistice existuje tajemství. Není ilegální a nesouvisí s hormony ani s genetickým kódem. Nedá se koupit nikde na světě, za žádné peníze, zlato, platinu, diamanty ani červenou rtuť. Opačně je dostupné všem a lze jej přenést do každé oblasti života. Slyšme Jacka Londona: “Víra hory přenáší? Obyčejná dřina přenesla tolik hor, že se o tom víře ani nezdálo!”
