Ruští siláci: Grigorij Kaščejev

Ruští siláci: Grigorij Kaščejev

Příběh tohoto nezvyklého obra začíná v roce 1905. Do města Slobodskoje ve Vjatské gubernii (dnes Kirovská oblast) přijíždí kočovný silák Fedor Besov. Na náměstí a večer v hostinci předvádí všechny obvyklé triky – trhání řetězů, ohýbání podkov, žonglování s bulinami. Nakonec, jako obvykle, vyslovuje výzvu: „Je tady někdo, kdo by se mnou zápasil o vklad deseti rublů?“ Po chvíli rozpačitého ticha se do popředí tlačí obrovitý, vlasatý mladík s mimořádně širokými rameny: „Já bych to zkusil.“ Ačkoliv (nebo právě proto), že mládenec neměl o pravidlech zápasu potuchy, popadl Besova za opasek, zvedl ho do výšky a praštil s ním na zem. Zkušený veterán poznal, že narazil na přirozeného siláka, nebo jak Rusové říkají, čudó priródy. Byl to přirozeně Griška, který se původně jmenoval Kosinskyj. Narodil se roku 1874 ve vesničce Saltyki, od malička pracoval v zemědělství a celá oblast jej znala jako zázračného siláka. Jako obvykle, ústně předávané zkazky se dostaly tak daleko, až jim nevěřili ani sami interpreti, nicméně něčemu bychom pravdivost přiznat mohli. Jednou prý Griška svázal dohromady dvanáct 32kg závaží, vyhodil si tu strašnou masu železa – 384 kg – na záda a procházel se po návsi. Jindy, pouze pro radost, prý Griška sám naložil na sáně 650kg kmen borovice!
Postavou byl opravdový gigant. Nejmenovaný zdroj uvádí, že dorostl výšky jednoho saženě, Jurij Sapošnikov píše, že měřil sedm stop, a kniha Bortsy (1997) uvádí jeho výšku jako 3 aršíny a 1 veršok. Jeden sažeň je ruská míra 213 cm (sedm stop). Tři aršíny (3 x 71 cm) a jeden veršok (4,4 cm) dávají přesně 217,4 cm, a sedm ruských stop je 213 cm. Normálně prý vážil 130 kg. Tělesné míry: hrudník 137 cm, paže 46 cm, předloktí 39 cm, stehno 80 cm, lýtko 45 cm. Z fotografií je zjevné, že Kaščejev měl štíhlou postavu s hladkými svaly. Pravděpodobně trpěl hormonální poruchou známou jako akromegalie, přebytkem růstového hormonu v těle, takže vyrostl do obřích rozměrů a disponoval nadlidskou silou. Besov přesvědčil Grišku, aby se dali dohromady a vytvořili silácké duo. Cestovali spolu po zemi a vystupovali na bazarech, po vesnicích a na trzích, často venku a za pár mizerných kopějek.
V Kazani Kaščejev potkal známého zápasníka a manažera cirkusu Nikitin Ivana Zajkina, který jej zasvětil do tajů zápasnického řemesla. Kačšejev byl natolik silný a talentovaný, že za dva roky, na mistrovství světa v Paříži 1907, obsadil 4. místo mezi profesionály; titul získal Ivan Poddubný, druhý byl sám Zajkin. Podivné na celém příběhu je to, že Kaščejev nezatoužil po dalších úspěších ani mezinárodní slávě, ale vrátil se zpátky na vesnici ke své původní práci rolníka. Zemřel 25. května 1914, údajně na srdeční infarkt.