JURIJ ZAJCEV

Ačkoliv se narodil na nejvzdálenějším východním místě SSSR, ve vsi Pobědino na ostrově Sachalinu (17. ledna 1951 s porodní váhou 5,1 kg), jako národního hrdinu jej bere Kazachstán – a to jsem málem do úvodu napsal TYPICKÝ RUS S TYPICKÝM JMÉNEM. Otec byl voják a matka učitelka, v roce 1959 se rodina přesunula do Kazachstánu, přesněji do Temirtau v Osakorovském rajónu Karagandinské oblasti.

Jurij Zajcev

Jurka chtěl být zprvu zápasníkem a dokonce se stal mistrem Kazachstánu mládeže. Jednou ale zašel do sekce těžké atletiky a jen tak z bujnosti nadhodil 70 kg. Trenér I. Fljurko byl nadšený a Jurij si činky brzy zamiloval, to bylo v šedesátém osmém. Vzpíral, protože chtěl být nejsilnější na šachtě, pak v oblasti a republice. Žilo se těžce, otec zemřel, matka byla nemocná, Jurij fáral do dolů a studoval střední školu. Během vojny, kam šel s I. VT a sloužil ve Frunze u tankistů, se dostal do sportovní roty zápasu a vzpírání v Almaty, splnil normu Mistra sportu a doufal, že tam zůstane. Trenéři mu však dali nálepku neperspektivní a tak se obrátil se  na trenéra sborné v Karagandě V. Ničipurenka, a ten objevil v mladíkovi ryzí talent. Díky trenérově práci na technice Zajcev úspěšně vystoupil na přeborech VCSPS 1972 (mistrovství profesionálních svazů) s trojbojem 500 kg, stal se juniorským mistrem SSSR a v prosinci nazvedal 540 kg (190 + 150 + 200); vše v kategorii do 110 kg.

Jurij Zajcev

V roce 1974 na mistrovství SSSR skončil pátý s třetím nejlepším dvojbojem 387,5 kg a byl vybrán na MS do Manily, kde získal 3. místo za 160 kg a 207,5 kg. Tady se projevil jeho základní nedostatek – na soutěžích zvedal o 20 kg méně, než na tréninku. Do Moskvy na MS 1975 místo něho jel krajan Vasilij Možejkov. Skončil druhý za Valentinem Christovem s 390 kg, Zajceva nechali vzpírat samotného mezi skupinami A a B a Jurij vyrobil dva světové rekordy, nadhoz 235 kg a dvojboj 407,5 kg.

Pak se objevil další cíl: OH 1976 v Montrealu. Zajcev se mezitím stal mistrem Evropy 1975, a po výhře na mistrovství SSSR 1976 odletěl do Kanady. Tam na pódiu zahájil se 165 kg a dvakrát nedal 170 kg. První pokus na 215 kg v nadhozu zkazil, opravil jej a přidal 220 kg. Hlavní sok Christov z Bulharska však zvládl 175 + 225 kg a převzal zlatou medaili. Po nějakém čase přišly výsledky dopingových zkoušek, Christova diskvalifikovali, Zajcev dostal zpětně titul olympijského šampióna a od státu třípokojový byt.

Jurij Zajcev

Po hrách Zajcev zahájil další cyklus. Přestěhoval se s trenérem do Dněpropetrovska, s převahou vyhrál jak ME 1977 a 1979, tak MS 1978 a Pohár SSSR 1979 (nadhoz 237,5 kg), a kandidoval na OH 1980 v Moskvě. Kvůli zranění ramene nestartoval na přeborech SSSR a místo něho vybrali do reprezentace L. Taraněnka, jenž díky skvělému nadhozu zvítězil se sumou 422,5 kg. Zlost si zchladil SR v nadhozu 238 kg (září 1980), ovšem ten už držel Taraněnko s 240 kg.

Po rozpadu SSSR Zajcev pěstoval selata a v klubu Bohatýr trénoval mládež. Potom nějakou dobu jezdil s taxíkem a dnes obchoduje s ženskou obuví. V roce 2016 oslavil šedesát pět let života. Jak to je s jeho národností? Obvykle je uváděn jako občan SSSR, někdy si jej přivlastňují Kazachstánci jako svého prvního olympijského vítěze ve vzpírání. Jestliže vezmeme rodiště, Sachalin obývají Rusové, Korejci, Ukrajinci a Tataři, podle příjmení je Zajcev Rus. V Kazachstánu žil v letech 1959 – 1977, nyní zase žije na Ukrajině.