Síla: Anton Barichievich

Ne každý člověk prožije svůj život normálním, spořádaným či předpokládaným způsobem, tedy je zaměstnán (nebo zaměstnavatel), má zdravotní pojištění, rodinu, auto, psa a dům; obrazně řečeno je přežvýkán, zhodnocen, zařazen a vytěžen státní správou.

Chorvat Anton Barichievich, gigant vysoký 193 cm a vážící 210 – 230 kg, byl mírně řečeno dobrodruh a exotický zjev z prehistorie. Narodil se v chorvatském Zagrebu dne 10. října 1925, v rodině uprchlíka ze Sibiře, později tvrdil, že je Ital (neměl totiž žádné oficiální doklady). Už v šesti letech prý kopal příkopy, ve 12 tahal stromy ze země pomocí lana, uvázaného kolem krku, a běhal 24 hodin bez zastavení. Nikdy neprozradil, co dělal během 2. světové války, ale muselo jej to ovlivnit po zbytek života.

V roce 1945 emigroval do Kanady a živil se zápasnickými exhibicemi. V roce 1952 se zapsal do Guinessovy knihy rekordů, když potáhl 433 tunový vlak o 20 metrů. Druhý zápis z roku 1960 dostal za tažení 4 autobusů plných lidí. V roce 1971 téměř vyhrál mistrovství severní Ameriky v zápase (diváci se vzbouřili a výsledek byl anulován kvůli Antonově nepopulárnosti a odpudivému zjevu), pak hodně cestoval a vystupoval ve světových velkoměstech. Byl rovněž hostem TV-shows Eda Sullivana a Johnny Carsona. Jistý člověk o něm výstižně řekl: „Na stupnici bizarnosti od 1 do 10 má desítku.“

Barichievich hrál v několika filmech a měl jisté plány, jako utažení obsazeného Boeingu 747 v případě, že jej společnost uvolní zdarma, nebo zvednutí kříže na hoře Mount Royal. Tvrdil o sobě, že má sílu deseti mužů. Na posezení snědl 25 kuřat nebo 10 steaků, na ramenou žongloval se šesti muži a tahal jednou rukou autobusy. Možná byl dvakrát ženatý, jednou v Evropě, podruhé v Kanadě s jistou 115 kg Jannine, neměl však potomky. K stáru působil jako excentrická figura, potulující se okolo stanic metra v Montrealu, kde prodával pohlednice a svoje biografie. V igelitových taškách nosil výstřižky z novin, jako dopis od Billa Clintona a staré snímky s premiérem Pierre Trudeau, Donem Kingem, Lizou Minelli a Sophií Loren.

Jednou řekl, že trénoval nárazy hlavou o strom s rozběhem ze 60 metrů. „Já expert na sílu. Nepochopíte a nikdo to nedokáže. Šest biliónů lidí na světě. Žádná energie, žádná síla. Nikdo tomu nerozumí,“ vykládal. Byl negramotný a podepisoval se velkým tiskacím písmem. Když v nemocnici odmítli jeho dárcovství krve, prohlásil: „Moje krev je příliš silná!“ Anton zemřel na infarkt před obchodem v Montrealu v září 2003 v nedožitých 78. narozeninách.

Na obr. je Barichievich s Jannine.