Apollon, fakta, úvahy (5)

Zkraje 20. století byla Paříž městem zábavy, plná divadel, varieté, kabaretů, nevěstinců, tanečních sálů a cirkusů. Siláci zvučných jmen měli stálá angažmá pod střechou, ti méně renomovaní se ukazovali na tržnicích nebo jen tak po ulicích, jak dokazuje zpráva očitého svědka Abe Einsona z Ameriky:

„Šel jsem po Boulevard St. Germaine do hotelu, když mne zaujal shluk lidí na ulici. Uprostřed malého davu vystupoval profesionální silák. Jeviště nahrazovaly stromy, lemující obrubník, a plechová tabulka u vstupu do metra. Muž mohl být asi 173 cm vysoký s bicepsem vypadajícím na 43 cm. Před ním ležely činky, železné bloky, náboje do kanónu a další těžké objekty. Diváci měli házet peníze na látku, rozprostřenou po chodníku.

Prvním číslem byl nadhoz 50 kg bloku nad hlavu a jeho chycení na dlaň ruky. Dále upažil do strany s 20 kg blokem, zatočil s ním a chytil na dlaň stejné ruky, pak na špičky prstů a na zápěstí. Pak uchopil roztaženými prsty shora 20 kg závaží a zvedl jej do výše pasu. Poté spojil dvě 20 kg závaží, pověsil si je přes dlaň a třetí závaží na palec. Masu železa zvedl jednou paží nad hlavu, procházel kolem diváků a volnou rukou vybíral mince. Pokračoval zvednutím 50 kg bloku nad hlavu, zachycením na hranu ruky a následnou obchůzkou okolostojících. Závěrem požádal o podání 20 kg závaží a stále držíc 50 kg nad hlavou natáhl paži s 20 kg na hřbetě ruky do strany.

Po ukončení vystoupení silák naskládal železo do velké bedny, zamkl ji a nechal na chodníku. Poděkoval divákům a odešel. Zdá se, že takto vystupoval několikrát denně a docela se tím uživil. Musí to být báječný život – ovšem dokud nezeslábnete!“