Arnold: Rodiště a rodiče (1)
V následujícím desetidílném seriálu se všichni fandové našeho Arnieho, který jako 38. guvernér amerického státu Kalifornie oslaví v červenci 63. narozeniny, dozvědí řadu nových věcí o jeho mládí a životě v Evropě. Objeví se možná překvapivé skutečnosti a nepotvrzené dohady, sem tam i nějaká pikoška.
Arnie, plným jménem Arnold Alois Schwarzenegger se narodil 30. července 1947 po čtvrté hodině ráno ve štýrské vesnici Thal, územně patřící do předměstí okresního města Grazu a čítající tenkrát asi 1100-1200 obyvatel. Starší bratr Meinhard přišel na svět o rok dříve, 17. července.
Rakousko bylo kvůli spojenectví s nacistickým Německem poraženou zemí, rozdělenou mezi vítězné mocnosti Rusko, USA a Velkou Británii. Gemeinde (obec, osada) Thal se skládal z přidružených vesnic Unterthal, Oberthal, Walsdorf, Kirchberg a Linak. Po silnici je to odtud 6 km do Grazu (tento údaj citují různé prameny od 3,2 km až do 8 km), na nádraží 8 km a 80 km do Vídně. První známky osídlení oblasti pocházejí z neolitu, nalezly se zde také římské hrobky z 1. a 2. století.
V 10. století oblast sloužila jako vinařský region, civilní a soudní věci byly řešeny v osadě Oberthal. Ve 14. století zastával právo v údolí Suppan šlechtický soudce, v roce 1770 došlo k očíslování domů. Při zakládajícím aktu v roce 1848 vznikl okresní soud a kostel sv. Jakuba, od 1. ledna 1850 založena obecní rada se starostou. Prvním starostou farnosti se stal Franz Schmiedbauer.
Ve 40. letech min. století nebylo ve vesnici kino, ordinace lékaře ani autobusová linka do Grazu, zato tam měli kostel, zříceninu hradu, zámek, školu, jezero a dva gasthausy, Schrott a Krainer. Thal je proslulý pěstováním originálních štýrských dýní se zelenými semínky, které se prodávají pražené se solí, nebo lisují na kvalitní olej. Dalším známým produktem je sturm, fermentovaný kalný nápoj (jako náš burčák), jehož obsah alkoholu vás zasáhne silou úderu Terminátora. Po vypití litru si budete přeříkávat větu z Total Recall: „Když to nejsem já, tak kdo k čertu jsem?“
Schwarzeneggerovi pocházejí z Neubergu u Mürzzuschlagu v okresu na severovýchodě Štýrska, a jejich rod byl znám déle než sedm generací; působili tam jako ocelářští dělníci a zámečníci. Otec Gustava Schwarzeneggera, Karl, byl urostlý silák a v rodině se traduje, že Arnold zdědil postavu po něm. Gustavova matka Cecílie Hinterleitner se dožila osmdesáti let. Gustav, narozený 17. srpna 1907 ve Weiszu, začínal jako kovodělník.
Od roku 1935 byl členem policejní kapely Graz Gendarmerie Musik, v osmatřicátém podal přihlášku do NSDAP, pak vstoupil do armády (Sturmabteilung) a ve válce sloužil u vojenské policie v hodnosti hauptfeldwebel; během služby v Polsku onemocněl malárií, v Rusku utrpěl zranění šrapnelem do nohy a byl roku 1943 propuštěn. S Aurelií Jadrny (narozenou 29. července 1922 v Neukirchenu u Vídně, příjmení má český charakter), vdovou po jistém Baumüllerovi, se Gustav setkal po válce ve štýrském Mürzstegu a tam také měli 20. října 1945 svatbu.
Do Thalu se Gustav s Aurelií přistěhovali asi v roce 1947. Žili v patře domu, patřícímu starobylému rodu Herbersteinů, majitelů výstavného zámku ve Štýrsku; v domě směl podle přání majitele bydlet pouze správce polesí a policejní komandant. Poslední rakouský potomek Johann Heribert von Herberstein skonal v roce 1969, u nás Herbersteinové vlastní zámek Libochovice.
Dům č. 145, postavený v roce 1806 pro správce polesí Platbusch, připomínal středověký hrad: byl ledově studený, s podlahami z holých prken bez koberců a 150 cm tlustými zdmi. „Neměli jsme splachovací záchod, ústřední topení, vnitřní instalaci ani ledničku,“ vzpomíná Arnold. „Měli jsme však potraviny na příděl a britské tanky, které nás občas svezly do školy.“
Dnes má dům Arnoldova mládí adresu Linakstrasse 9, A-8051 Thal-Linak (koupila jej soukromá firma za 450 tisíc euro). Aurelia nosila vodu ze 150 m vzdálené fontány a prádlo prala ve veřejné prádelně. Práce Gustava jako policejního náčelníka v Thalu byla snadná. Policie vlastně existovala jen proto, aby kontrolovala výletníky, putující o nedělích z Grazu na Thelerské jezero.
Jako dítě Arnold často stonal, a protože vesnice neměla doktora, jeho život závisel na tom, jestli jej rodiče donesou až do Grazu, nebo jej podomácku vykurýruje matka. Otec jej rovněž kvůli tomu často posílal do Mürzzuschlagu ke strýci Aloisovi, po němž má prostřední jméno.
V šesti letech začal Arnold chodit do základní školy Hanse Grosse v Thalu. Tam trávil pět hodin, od osmi ráno do dvou odpoledne. Byl to drobný stydlivý hošík s odstávajícíma ušima, který občas nosil brýle, a stále zůstával ve stínu staršího bratra Meinharda. Od jednoho otcova kamaráda dokonce dostal přezdívku Popelka. „Gustav byl drsný a autoritativní,“ vzpomínají přátelé z okolí Grazu. „Své dva syny pravidelně testoval ve sportovních utkáních a chválil vítěze, obvykle to býval Meinhard.
Podle Alfreda Gerstla Gustav, „sám šampión v lední metané, neschvaloval Arnoldův zájem o bodybuilding, naopak chtěl, aby se věnoval curlingu jako on.“ Arnoldův přítel a novinář Walter Kopacka souhlasí: „Otec byl silnou, dominantní osobností, a naučil jej disciplíně a soutěživosti. Naučil jej bojovat a snášet bolest.“ Arnold mnohokrát prohlašoval, že neměl tušení o tom, co jeho otec za války dělal. Kopacka dodává, že děti jeho generace se svých otců neptaly, a o válce se nemluvilo.
