Franco Columbu: Jak jsem vyhrál Mr. Olympia 1981
Franco Columbu Mr. Olympia
Franco Columbu. Legenda. Vítězem 22. ročníku soutěže IFBB Mr. Olympia se stal italský rodák a přítel Arnolda Schwarzeneggera, čtyřicetiletý Franco Columbu. I bez hlubší znalosti historie je zřejmé, že tento výrok rozhodčích patří spolu se závěrem předchozího ročníku k nejvíce diskutovaným a zpochybňovaným výsledkům celé padesátileté historie soutěže. Když dne 10. října 1981 v deset hodin dopoledne nastoupilo na pódium Veteran´s Auditoria v Columbusu 17 borců, už první pohledy ukázaly, že zde jsou závodníci tak řečeně „do počtu“ (Steve Davis, Mike Katz, Ken Waller, Johnny Fuller, Roger Walker, Jorma Räty, Hubert Metz), kdežto o nejvyšší poctu budou bojovat Franco Columbu, Tom Platz, Danny Padilla, Roy Callender a možná Chris Dickerson s Jusupem Wilkoshem. Pak přišlo večerní finále.
Franco Columbu Mr. Olympia
“Až do posledních šesti minut,” řekl jeden fanoušek, “to byla nejlepší Olympie, jakou jsem viděl.” Z této soutěže však zůstane pamětihodná právě spornost a diskutabilnost oněch závěrečných 360 sekund. Na pódiu zůstalo šest finalistů, vyčerpaných společným pózováním. Po vyhlášení Jusupa Wilkoshe na 6. místě publikum vybuchlo, protože to nikdo nečekal. Po Padillově pátém místě proběhla sálem vlna šoku. Danny byl v nejlepší kondici svého života, čistý, tvrdý a symetrický, snad jen trošku drobnější a možná kvůli dietě zpomalený. Mnoho lidí myslelo, že měl vyhrát! Po soutěži zuřil. “Kdybych aspoň dostal rozumné umístění, řekněme v první trojce, tak to beru, ale tohle je ostuda přesahující všechny meze. Vítěz má jednu nohu, Tom Platz je asymetrický, vlastně samé nohy, a Dickerson byl plochý.” Danny měl právo se zlobit, vždyť kvůli soutěži prakticky přišel o práci a dieta jej úplně zničila. Prý měl před soutěží varovný telefonát oznamující, že Francovi slíbili titul. Odmítl tomu věřit a nyní své důvěřivosti lituje.
Také po ohlášení Roye Callendera na čtvrté pozici se 4500 diváků rozbučelo. Roy byl masivní, vydrcený jako ještě nikdy a při pózování velmi agresivní. “Vždycky jsem tvrdil, že nemůžu být napálený dvakrát, ale dnes mi dokázali, že jsem se mýlil. Mohu být podvedený víc než jednou.”
Franco Columbu Mr. Olympia
Jakmile favorita publika Toma Platze vyhlásili třetím, v sále málem vypuklo povstání. V jednom povinném srovnávání stál Platz uprostřed mezi Francem a Padillou. Dostali povel předvést břicho a nohy, Franco nahodil břišní svaly, které vypadaly ostré jako břitva, a ve snaze ukázat nějaké rýhy vytáčel předsunutou nohu ze strany na stranu. Dav v čekání na Platze šílel. Taky Tom vyčkával, vychutnával situaci a na tváři měl svůj typický úšklebek. Nakonec přednožil, zatnul kvadriceps a ten doslovně vybuchl zářezy a hlubokými vrypy. Jeho stehno vypadalo větší, než obě Francova dohromady. Platz beze známek hořkosti hned poté odešel do hotelu. Bude prý pokračovat v tréninku a zkusí to příští rok znovu. “Měl jsem jen pocit,” řekl, “že dnes měl vyhrát někdo jiný než Franco.” Rok nato byl sdílnější. “Zpočátku jsem si říkal Co se kurňa stalo? Vždyť jsem to vyhrál! Na pódiu jsem se usmíval a potřásl Francovi rukou, ale byl jsem připravený začít III. světovou válku. V zákulisí jsem párkrát kopnul do zdi a pak jsem se uklidnil.”
Franco Columbu Mr. Olympia
Nyní už dav nešlo uspokojit. Pokud vyhraje Dickerson, bude to náplast za Austrálii. A když vyhraje Franco, bude to díky jeho kamarádství s Arnoldem a většinou rozhodčích. Dickerson byl dočista znechucený. Kdyby vyhrál, řekl, legitimita Olympie by se vrátila. “Teď bude těžké vysvětlit dva průšvihy za sebou,” prohlásil. “Ať si ten zas..ný titul nechají.” Franco vyhrál. Viděl z pódia, jak Joe Weider vstává a opouští sál. Viděl Ricky Waynea, jak si zakrývá oči a šeptá Ne! Ne! Ne! Vítěz se však nechal slyšet, že i přes negativní reakce je extrémně šťastný. Arnold se smál a smál a smál. Prý to byla nejbáječnější soutěž v bučení všech dob. O výsledku nechtěl mluvit, ale za svého kámoše byl šťastný. Dva týdny po soutěži se Arnold pořád smál. Osobně by jako vítěze zvolil Platze, a proč? “Podívali jste se na jeho nohy?” A reportér Muscle&Fitness Bill Dobbins dlouho poté slýchal stále stejná obviňování: Že soutěž někdo nějak zmanipuloval, že Arnold nachystal půdu pro vítězství svého přítele, že Franco nebyl ani zdaleka tak dobrý, aby mohl vyhrát, a že celá soutěž byla fraška.
