Historie: Inchova „nezvednutelná“ činka (2)

Ernest Cadine Tlusté osy dneska mezi siláky zůstaly, v běžném fitcentru je ovšem neuvidíte. Abyste aspoň maličko okusili, co takový průměr 5 cm znamená, vezměte do ruky obyčejnou lešenářskou trubku, to je 5 cm, nebo uchopte vnější konec vzpěračské činky.

Při tom na velikosti dlaní nezáleží tolik – ač by se zdálo, že ano – jako na prosté síle. Příklad: Apollonovo 166 kg soukolí s osou průměru 4,9 cm nadzvedl mrtvým tahem francouzský vzpěrač Ernest Cadine, muž vysoký asi 167 cm. Protože měl malé ruce, nemohl použít zámkový úchop – jenom sílu. Viz originální foto z archivu prof. Desbonetta zachycující pokus, osa však již vyklouzává ze silákových rukou.

Ze známých osobností s marnými pokusy na Inchově čince to byli švýcarský vzpěrač Maurice Dériaz (168 cm, 90 kg, biceps 45,7 cm, předloktí 35,5 cm); v roce 1908 norský vzpěrač E. Strongfort, schopný přemístit na prsa 145 kg; legendární německý vzpěrač Arthur Saxon; Angličan Harold Wood; během turnaje v Henglerově cirku v Paříži roku 1907 ji zkoušel hrdý ukrajinský zápasník Ivan Poddubnyj (mnozí zastávali názor, že ji zvednout nelze, na což Inch reagoval jednoduše – činku popadl a odnesl z arény); Inchův silácký kolega Edward Aston; John Valentine z Leedsu, zvaný Michiganský Herkules; bavorský silák Maxick; Reg Park v roce 1949.

(Dokončení příště)