Historie vzpírání (Závěr první části)

Páté neoficiální mistrovství světa: Vídeň, 18. dubna 1904, 12 závodníků z rakouských klubů, mezi nimi nicméně Češi jako Pitka, Nejedlý a hlavně šestý Josef Ludvík (K.A. Žižka Praha, jinak člen Rakouského svazu těžké atletiky). Na programu byl šestiboj (trh a tlak jednoruč, výtlak jednoruček, nadhoz jednoruček a soupažný tlak plus dvě disciplíny na vytrvalost, tlaky 100 kg činky s patami u sebe a jednoruční tlaky 50 kg činky s patami u sebe).

Launceston Elliot

Jak si vedl vítěz Josef Steinbach? Nazvedal celkem 675 kg (75 + 60 + 120 + 140 + 130 + 15 kg), na opakování udělal 10 + 8 tlaků. Druhý Josef Grafl dal do kupy 620,7 kg (3 + 7 tlaků) a třetí J. Staudinger (605 kg, 4 + 7 tlaků). Hodnota šestiboje J. Ludvíka činila 599,5 kg – stačilo málo a měl medaili!

S podobnými rozpaky stojí historie nad vzpíráním na olympijských hrách, především v letech 1896, 1904 a 1906.

OH 1896: Atény, 7. dubna, Panathinaiko Stadium. Oficiální zpráva z Atén uvádí pouze medailisty. V soupažném nadhozu startovalo 6 závodníků z 5 zemí.

Elliot s Jensenem zvedli stejně, rozhodčí princ George však určil, že Jensen provedl zdvih lépe, protože Elliot pohnul chodidly. Na žádost britské delegace dostali oba pokus navíc, žádný se ale nezlepšil a umístění zůstalo stejné. Jensen se navíc zranil, což ovlivnilo jeho výkon v další disciplíně; uměl totiž trhnout jednou paží 80 kg.

Josef Steinbach

Ruský expert Aptekar dává na 3. místo Versise s nadhozem 109,9 kg (?) a Dave Webster vyjadřuje údiv nad tím, jak mohl Elliot získat medaile za Anglii, když se narodil v Indii! Atlety prý nikdo nevážil, psalo se ale, že Jensen měl 82 kg a mohutnější Elliot asi 95 kg.

Ve vzpírání jednoruč startovali 4 závodníci (podle jiných zdrojů sedm nebo deset).

Závodníci museli zvednout váhu oběma rukama po sobě stylem podobným dnešnímu trhu. Nikoulopulos mohl vyrovnat Jensenův výkon, zvládl však druhou rukou jen 40 kg.

OH 1904: Sant Louis, USA, 1-3. září, hřiště Washingtonovy univerzity. V první části, všeobecného vzpírání s jednoruční činkou, vešli do zápolení 3 Američané. Obvyklé výsledky se omezují výlučně na jednoruční vzpírání, ve skutečnosti se nicméně jednalo o 10 jednotlivých cviků v pořadí 1) Upažení jednou paží, 2) Bicepsový zdvih, 3) Trh jednou paží, 4) Výraz od ramene, 5) Výtlak dvou činek od ramen, 6) Soupažný bicepsový zdvih, 7) Výtah činky k rameni, 8) Pomalý výtlak jednou paží od ramene, 9) Výraz dvou činek od ramen, 10) Volitelná disciplína. Rozhodčí bodovali v rozmezí pět, tři a jeden bod za pořadí. Vítěz Oscar P. Osthoff nasbíral 45 bodů, druhý Fred Winters 45 bodů a třetí Frank Kungler dostal 10 bodů.

Fred Winters

Dne 3. září 1904 nastoupili ke druhé disciplíně, soupažnému nadhozu, 4 borci ze dvou zemí, a vavřínů se dočkal host z Řecka, jistý Perikles Kakousis (nar. 1879).

Je s podivem, že Osthoff s Kunglerem zvedli tak málo (možná byli vyčerpaní z předchozích dnů). Zato odpočatý Řek se docela předvedl, byť s téměř totožným výkonem jako Jensen s Elliotem před osmi lety (uvidíme jej ještě v roce 1906). V jiných publikacích najdeme dost odlišná čísla i výsledky, např. u D. Webstera (Iron Game History) čteme, že nadhoz jednou paží vyhrál Osthoff s 86,75 kg (první disciplína) a v nadhozu soupažně zvedl Kakousis 117 kg

Perikles Kakousis