Jak to bylo kdysi: Tommy Minichello (4)

Tony soutěžil v době, kdy naprostou kontrolu nad AAU Mr. America měla organizace York. Vím o řadě případů zpochybnitelných vítězství, a jednou to bylo mimořádně ostudné. Být rozhodčí v roce 1963, když zvolili Verna Weavera místo Harolda Poole, musel bych se studem propadnout! Po Hoffmanově smrti ztratil zbytek lidí z Yorku o Mr. America zájem. Během mých aktivních let jsem soutěže AAU mnohokrát rozhodoval. Kontrola od Yorku nebyla a vítěze volili národní rozhodčí AAU. Komise AAU měla řadu velmi loyálních lidí jako Dave Mayor, Bob Crist, Cliff Sawyer a další. Pořádal jsem rovněž soutěže pro bratry Weiderovy. Musím dodat, že ve všech případech jsem nezažil, aby se Joe nebo Ben pokusili rozhodčí nějak ovlivnit. Jednou mi Joe svěřil svůj názor na určité rozhodnutí, ale až po skončení soutěže.

Jediný vážný incident jsem zaznamenal během Mr. Olympia 1966. Larry Scott rok předtím jednohlasně vyhrál, ale v roce 1966 už situace vypadala jinak. Ten večer měl životní formu Harold Poole. Když stál uvolněně vedle Scotta, jeho svalová separace byla neuvěřitelná. Rozhodčí vyhlásili shodu, čtyři hlasy pro Scotta a čtyři pro Pooleho. Musel rozhodnout vrchní, dal hlas Scottovi a ten podruhé získal olympijskou korunu. Stál jsem v zákulisí a se mnou Ed Jubinville, Kim Voyages a Harold Poole. Poole bral prohru jako sportovec až do chvíle, kdy jej vrchní rozhodčí (snad to lze vyzradit – byl to již zesnulý Lud Shusterich, Weiderův evropský emisar) popadl za paži se slovy, jak skvěle vypadal. Harold se zatvářil zmateně a řekl: „Když jsem byl tak dobrý, tak proč jsem nevyhrál?“

Vrchní rozhodčí na to: „Před pár měsíci jsem uzavřel se Scottem smlouvu na exhibice v Evropě a musím jej předvést jako vítěze.“ (Scott pózoval v říjnu 1966 v Kolíně nad Rýnem na soutěži die International Wahl des Bestgebauten Athletes, kterou vyhrál mladičký Schwarzenegger, pozn. J.Š.) Doslova jsem ztuhnul. Poole pohlédl na mne, já se podíval na Voyagese a Jubinvilleho a znovu na Harolda. Netušil jsem, jestli se rozpláče, nebo toho chlapa praští. Cítil jsem se strašně, především po jeho porážce na Mr. America 1963. Harold však zůstal chladný. Otočil se ke mně a řekl: „Tony, musím odtud sakra rychle vypadnout.“ Po soutěži jsem šel za Benem Weiderem a vše mu popsal. Ben byl opravdově rozrušený, nic nepředstíral a takové jednání nečekal.

(pokračování)