Jessica Heinová: Silová trojbojařka, která má ONLINE kouče. A jde to!

Jessico, jak se z tebe stala silová trojbojařka?

Byl to samozřejmě několikaletý vývoj. Všechno to začalo před přibližně 10-ti lety, kdy jsem chtěla zhubnout a trošku zpevnit postavu. A tak jsem začala chodit do posilovny. Následovalo klasické období cardia, vytrvalostních cvičení a lehké posilování.
Postupem času jsem se začala více věnovat silovému cvičení, kde mi svými radami pomáhal můj otec, který pracuje ve fitku jako osobní trenér. Také díky sociálním sítím jsem se začala více zajímat o kulturistiku a mým cílem bylo zúčastnit se závodů bikini fitness. Tento sen se se mnou táhl několik let, dokonce jsem se jela podívat na závody ale nakonec jsem nikdy nenašla odvahu obléci plavky a obout vysoké podpadky.

Jessica HeinováPhoto by:@dedicatedsports

Bydlím už několik let v Německu, kde se každoročně koná světový fitness veletrh FIBO, který jsem několikrát navštívila a kvůli kterému jsem začala sledovat spoustu nových influencerů. Postupně jsem zjišťovala, že fitness se stal důležitou součástí mého života a že už necvičím jen proto abych měla hezkou postavu, ale hlavně proto, že mě to neskutečně baví.
Pochopila jsem, že abych udělala další krok vpřed potřebuju trenéra a určitý systém. Chtělo to nějaký cíl, chtěla jsem závodit, bavilo mě čím dál víc zvedat těžký váhy ale zároveň se cítit dobře ve svém těle. Mojí největší inspirací byla tenkrát Lauren Simpson. Zhruba po roce a půl, kdy jsme se s mým trenérem soustředili hlavně na správnou techniku cviků a nárůst svalové hmoty mě začalo lákat zvedat větší váhy a nakládat si na činky větší závaží.
Mým novým cílem se stalo zúčastnit se závodů v silovém trojboji a když mi můj trenér pomohl překonat strach, stud a obavu ze závodů bylo rozhodnuto a já se přihlásila na své první závody.
Here we are, je ze mě silová trojbojařka.

Co to obnáší připravit se na závod v silovém trojboji? Co musíš takové přípravě obětovat a co ti to dává?

Vždycky jsem měla z příprav na závody obrovský respekt a obavy.
Nevím, jestli jsem dělala špatně něco já, a nebo to závodníci v médiích a na sociálních médiích zveličují. Každopádně já osobně jsem oproti klasickým tréninkům, kromě toho, že byly více zaměřené na základní tři lifty, pocítila jen minimální změnu oproti klasickým tréninkům.
Je jedno jestli jsem v přípravě nebo mimo ní, do každého tréninku se snažím jít naplno. Dělám to pro sebe ne pro ostatní, to by si měl asi každý uvědomit. Na druhou stranu člověk musí počítat s tím, že pokud chce být úspěšný, nejspíš něco obětovat bude muset – u mě se to nejvíce projevuje na společenském životě.

Přípravu si neděláš sama. Máš trenéra. Jenže vaše spolupráce probíhá online. Co si pod tím mají naši čtenáři představit? Jak ti může radit někdo, kdo s tebou není v posilovně?

Ano, už skoro třetím rokem jsem pod vedením Jakuba Bucka a jestli jsem v životě učinila nějaké dobré rozhodnutí, tak to že jsem si vybrala právě osobnost, jako je Jakub.

Jessica HeinováPhoto by:@dedicatedsports

Jakub je odborník ve svém oboru, má neskutečné vědomosti, zdravý lidský přístup ale zároveň si umí udržet obrovský respekt.
Jak už jsi sám zmínil, mezi mnou a Jakubem leží více než 1000 km a tak není jiná možnost než spolupracovat online, o to více jsem s Jakubem v kontaktu. Je tu pro mě dá se říct skoro 24 hodin denně. My jsme se vlastně zatím s Jakubem nikdy osobně nesetkali. Proto jsem chtěla letos konečně navštívit Bratislavu, odkud Jakub pochází, ale bohužel to momentální situace neumožňuje, a tak si budu muset ještě počkat.
Jakub mi sestavuje kompletní treninkové plány a hlídá mou váhovou kategorii. Máme stanovený den, kdy mu zasílám veškeré informace o mé aktuální formě, foto, tělesné míry, videa z tréninků i videa s mými pocity z celého týdne. Zkrátka veškeré informace, které by nám mohly pomoci s aktuálně stanovenými cíly.
Jsem introvert, a přiznám se, že mám období, kdy nemám náladu komukoliv odepisovat a zprávy jako “Jess chcem videa z každého cviku”, mě dokážou občas vytočit, ale potom co mi Jakub ukáže, jakou cestu jsme spolu již ušli, jsem mu vděčná kam to se mnou až dotáhl a že do toho jde stále naplno.

Máš přehled o tom, jak ses zlepšila za poslední rok? Máš třeba nějaké vysněné výkony?

Byly to mé první závody a taky moje první maximálky, protože ty Jakub v tréninku nerad vidí, brzdí to prý další progress.
Cílem prvních závodů bylo dostat z 9 pokusů co nejvíce platných, což se nám podařilo. Dřep 112.5kg/tlak 62.5kg/mrtvý tah 125kg.
Vysněné výkony zatím v hlavě nemám, ale mým cílem na příští rok je dřepnout 125kg, v tlaku bych se ráda dostala na 70kg a zatáhnout bych chtěla 135kg, což jsou myslím reálné cíle.

Co pro tebe znamená v kontextu celého dne trénink? Myslíš na něj už od rána, nebo se mu v hlavě věnuješ až když se dostaneš do posilovny?

Trénink je už několik let nejhezčí část mého dne. Cvičím obvykle v dopoledních hodinách, a tak kvůli mé vášni k posilování není rána, na které bych se netěšila. Ani nevím, kolik tréninkových jednotek už mám za sebou, ale stále mám při každé nové návštěvě posilovny husí kůži a strašně si užívám každou minutu strávenou ve fitku.
Moje ráno probíhá tak, že se každý den hned po probuzení otužuji v malém mobilním bazénku a po ranní otužovačce si sednu k pracovnímu stolu kde si během snídaně čtu, chystám si tréninkový plán na daný den a pak většinou vyrážím na kole do CrossFit&Fitness am Rhein v Düsseldorfu, kde cvičím od června letošního roku a musím říct, že jsem zatím necvičila v lepším fitku a jestli se někdo ze čtenářů bude pohybovat v okolí Düsseldorfu, určitě stojí za návštěvu.

Jessica HeinováPhoto by:@dedicatedsports

Jaký cvik je pro tebe největší výzva? Kdy doopravdy cítíš ten adrenalin?

Tak asi nebude příliš překvapující, když odpovím dřep. Když se dostaneš do spodní pozice dřepu, a čeká tě koncentrická fáze, tam je to podle mě hodně o hlavě.

Jsi Češka žijící v Německu, je to tak? Jak dlouho již v té zemi žiješ a plánuješ tam svou budoucnost?

Tak tuhle otázku si pokládám denně. Narodila jsem se v Čechách, ale krátce po mém narození jsme se odstěhovali do města asi půlhodinku vzdáleného od Frankfurtu, kde můj otec působil jako tenisový trenér, takže já vyrůstala na tenisových kurtech a ze začátku to vypadalo, že ze mě bude tenisová hvězda. Ta se ze mě nakonec nestala, ale u individualního sportu jsem zůstala. Když jsem dokončila 1.třídu, tak jsme se odstěhovali zpátky do Čech, kde jsem vydržela až do ukončení vysoké školy v Praze. Potom mě můj vnitřní hlas zatáhl zpátky do Německa.
Momentálně bydlím v Düsseldorfu, ale strávila jsem také dvě zimní sezóny v Rakousku na horách a chvíli jsem hledala štěstí i v Anglii. Mám 3 kufry a nemám problém se zítra zbalit a odstěhovat někam jinam, kde mě čeká nová výzva. To na čem podle mě záleží je být spokojený sám se sebou, pak můžete být šťastný a je jedno kde zrovna žijete, jestli je teplo nebo zima. Jednou se ale určitě chystám vrátit zpátky do Čech.

Jak tebe ovlivnily a ovlivňují restrikce spojené s koronavirem ať už jako sportovce, nebo ženu která ráda cestuje? A jak to zvládáš?

Když pominu to, že byly odsunuty mé první závody, což mi až zas tak nevadilo (přeci jen jsem byla dost nervózní), protože jsem tím pádem měla více času na přípravu, tak mě to ovlivnilo hlavně v tom, že nám byla předčasně vypovězena pracovní smlouva v Rakousku. Byla jsem právě na zimní sezóně v Alpách a jelikož jsem byla přesně v místě, kde byl velký výskyt infikovaných, musela jsem si ze dne na den zabalit věci a můj táta mě jen tak tak stihl vyzvednout, než území spadlo do karantény a já bych se odtud minimálně 3 týdny nedostala. Naštěstí byl můj táta dostatečně rychlý a karanténu jsme si protrpěli doma v Teplicích, kde jsem netrpělivě čekala na objednané činky, expandery a další fitness pomůcky a samozřejmě na provizorní plán pro domácí cvičení od mého trenéra Jakuba. Domácí trénink mi moc radosti nedělal, musela jsem se tím protrápit a o to více jsem si vážila znovuotevření fitnesscenter. Na druhou vlnu lock downu jsem již byla o něco více připravena a možnost cvičení mi naštěstí nebyla sebrána.

Jessica HeinováPhoto by:@dedicatedsports