Král benčpresu Jim Williams (2.)

Williamsův americký rekord 306 kg (současně i nejlepší na světě) platil až do roku 1994, kdy jej zdvihem 310 kg zlepšil Anthony Clark, už s pomocí stahovacího trika „blast.“ Po ustavení IPF v roce 1973 exekutiva federace tento rekord odmítla uznat kvůli bandážím z gázy, které měl Williams na loktech.

Připomínám ještě, že Jim krátce po MS 1972, v činkárně York Barbell Clubu, za přítomnosti týmu amerických vzpěračů-olympioniků a tří mezinárodních rozhodčích, vytlačil s pauzou na hrudníku 700 liber (318 kg). V posilovně Boba Gaynora pak zvedl před svědky 320 kg, v Pfeffer´s Athletic Club ve Scrantonu snad až 324 kg (1979 nebo 1980).

Williamsovy metody byly totálně odlišné od zažité normy. Trénoval totiž benčpres 3-5krát týdně a někdy tři dny po sobě. Rychlý trénink vypadal asi takto: 145 kg x 8, 185 kg x 3, 215 kg x 2, 240 kg x 1, 263 kg x 1, 295 kg x 1 a 275 kg x 3 opakování. Jimmy říkával, že odtrénuje rychleji, než se většina ostatních stačí rozcvičit! „Zvedáte-li maximální váhy s minimálními počty opakování, můžete to dělat každý den,“ tvrdil.

Tento typ tréninku stále opakoval a upravoval váhy jen ve dvou posledních sériích. Jiný postup benčpresu: 100 kg x 10, 145 kg x 8, 185 kg x 5, 215 kg x 5, 240 kg x 5, 272 kg x 5, 285 kg x 4, 225 kg x 10 opakování. A ještě jednou benčpres: 145 kg x 10, 185 kg x 5, 215 x 5, 250 kg x 3-4, 272 kg x 2, 280 kg x 1. Po Williamsovi už nikdo nikdy podobně netrénoval…