Král železa SIEGMUND BREITBART
V době největší slávy mu říkali Der Eisenkönig, Král železa, protože ohýbal, lámal a překusoval studený kov jako perník. Ve 20. letech minulého století, kdy velcí hrdinové síly jako Louis Cyr, Louis Huni nebo John Grünn-Marx už byli mimo hru, neměl v branži sobě rovného. Publikum v evropských a amerických divadlech odměňovalo jeho vystoupení nejen ovacemi, ale i hojnou návštěvností, a Breitbart kasíroval neslýchanou sumu 7 tisíc dolarů (v přepočtu krát 5 Kč) týdně v době, kdy ostatní siláci byli vděční za 50 dolarů!
Siegmund „Zishe“ Breitbart přišel na svět 22. února 1893 v židovské komunitě v polském Strykówie (Strickau) v lodźském vojvodství, tenkrát náležícímu do Ruského impéria; měl ještě šest sourozenců, sestry Suru a Idu, bratry Josefa, Aarona a Gershona (Gustava). Rok narození 1893 uvádějí hlavně polské zdroje, je též vytesán na náhrobku, zatímco většina ostatních stále trvá na roku 1883, což by jej činilo o dekádu starším. Otec Izaak (*1863) pocházel z rodu, poprvé doloženého v roce 1755. Vzal si za ženu Zeldu Testylier, jejich první syn (*1890) dostal jméno Aaron a tři roky po něm se narodil Zishe. Tvar původního příjmení má být Brajtbart, teprve později bylo pozměněno (poněmčeno a poangličtěno) v Německu a USA. Také jméno našeho hrdiny mělo několik forem: Zishe, Zisha, Sischa, Zygmund, Siegmund.
Otec budoucího siláka byl kovářem a Sieg si (logicky) od tří roků hrál s podkovami a devítilibrovým kladivem. Když měl čtyři, zavalila jej prý těžká železná mříž, dokázal se však sám vysvobodit, od pěti už pomáhal v kovárně. Jak rostl, narůstala i jeho síla. Ve dvanácti předvedl číslo s rozbíjením ohromných balvanů na prsou, od 15 let už jezdil po kraji s kočovným cirkusem. Pokud lze doložit, Sieg dbal na tradice i víru, nikdy nepil alkohol ani nekouřil, jedl mnoho zeleniny a ovoce, takže mohl žít až do sta let jako někteří příbuzní. Pak roku 1913 zemřela matka Zelda, v srpnu 1914 jej jako jednoho z 350 tisíců židovských branců odvedli do carské armády, byl zajat Němci a zbytek války strávil v Berlíně. Se siláckými exhibicemi začal jako cirkusový akrobat a židovský herec na německých jarmarcích, v ulicích a v parcích. Roku 1919 už byl hvězdou cirku Busch v Brémách a vzápětí se oženil s dcerou německého rabína Ester Emilií Weitz. Po I. světové válce Breitbart, který se hrdě hlásil ke svému původu a na jeviště nosil vlajku se židovskou hvězdou, zažil ve Vídni první projevy antisemitizmu, což jej zřejmě přimělo k dočasné emigraci do USA.
Breitbart totiž věřil, že je vtělením moderního Samsona. V roce 1925 založil v Berlíně židovskou sportovní organizaci Makabi, v níž chtěl učit Židy trénovat sílu a vojenské umění, aby mohli osvobodit Palestinu (tehdy v držení Britů). Plánoval dokonce cestu do Palestiny s tím, že zde zopakuje slavné Samsonovy výkony a pomůže vrátit Židům jejich domovinu. Židovská obec jej znala pod názvem Shimson-hagibr čili Mocný Samson, on sám se cítil být následníkem starého židovského bohatýra Simona bar-Kochby (Syna hvězdy), vůdce protiřímského povstání z let 132-135 n.l. Na jevišti nosil na prsou Davidovu hvězdu a údajně řekl: „Když narazím antisemitu, slušně jej varuji. Pokud trvá na svém, přelomím jej na dvě půlky.“ V roce 1920 už měl Breitbart renomé „Židovského supermana“, rok nato se usídlil v Berlíně a ještě o rok později na evropském turné, titulován jako „Nadčlověk století“, navštívil mimo jiné Prahu.
Do New Yorku dorazil 26. srpna 1923, o vánocích již měl americké občanství a zahájil triumfální program v sále Hippodromu. Hned napoprvé přišlo 85 tisíc diváků, Breitbart vyprodal lístky na dva měsíce dopředu a poté odjel na turné s cirkusem B. F. Keith. Přestože netrénoval s činkami ani činky v programu nepoužíval, měl svalnatou postavu (výška 185 cm, váha 102 kg, krk 48 cm, prsa 127 cm, biceps 47 cm, pas 89 cm, stehno 71 cm, lýtko 43 cm), ohromnou sílu v rukách a čelisti s nesmírně pevnými zuby. Dokázal totiž překousnout slabší řetěz, nebo ocelovou tyčku o průměru 0,5 cm! Do tyčky o průměru 1,1 cm „vykousl“ vrub 1,5 mm hluboký. Aby zabránil pochybnostem, Breitbart předvedl svůj čin inženýrům z Kruppových ocelářských závodů v Essenu a ti potvrdili, že nejde o podvod a že jeho zuby musely vyvinout sílu stisku okolo jedné tuny. Zvídavým novinářům nechal nahlédnout do úst a vskutku, přední zuby měl 0,6 cm tlusté, což je čtyřikrát víc, než u běžného člověka!
Dnes už se na vystoupení siláků do cirkusů a varieté masově nechodí – jejich doba skončila, nahradily je jiné formy zábavy. Sem tam možná uvidíte nějakého Zekona nebo Frantu, ale klasické ohýbání železa tak, jako to dělal právě Breitbart, se stalo artefaktem minulosti. Proto si v několika příkladech ukážeme pár triků z repertoáru bývalého Krále železa. Na snímku Breitbart ohýbá přes holé předloktí půlpalcový železný pásek s vystouplými okraji, aby byl pevnější. Všimněte si, že silák nepoužívá rukavice. Také postoj byl důležitý, pravá ruka tlačila přes pevně natažené předloktí levé paže, svalstvo trupu bylo napnuté, zbytek pásku zapřený o předkročenou nohu. Jiným unikátním číslem bylo ohnutí 25 cm dlouhé tyče čtvercového průřezu 1,3 x 1,3 cm do tvaru -U-.
Na další fotografii vidíte Breitbarta při tvarování pásového železa o tloušťce 1,3 cm, šířce 4,5 cm a délce 245 cm do tvaru stylizovaného trojlístku. Silák si výkon ještě znesnadnil tím, že na tabuli křídou předem nakreslil předpokládaný tvar a poté jej před očima diváků porovnal s hotovým „výrobkem“. Toto číslo trvalo asi pět minut a vyžadovalo doslova nadlidské úsilí svalů celého těla. Pro srovnání, v dánské Kodani Breitbart vyzval k soutěži kováře, který podobný trojlístek vykoval až za čtyři hodiny! Jindy Breitbart ohýbal pásovici do tvarů navržených diváky, nebo z ní vytvořil požadované jméno.
Při vystoupeních siláků patřilo k dobrému zvyku přizvat do děje diváky, ostatně to dodnes dělají třebas kouzelníci, rockeři a hvězdy showbusinessu. Této taktiky se držel také Breitbart, který dobrovolníky z publika běžně využíval jako živou zátěž. V jiném neuvěřitelném čísle, předvedeném (podle datace na snímku) 19. října 1923 v Clevelandu, Ohio, vzal silák na hlavu asi deset metrů dlouhou traverzu (čili nosník profilu „I“). Na každou stranu se postupně navěsilo až tucet mužů, kteří houpáním, taháním nebo prostým zavěšením na nosník (málokdo vydržel viset dostatečně dlouho) způsobili, že se konce ohnuly směrem dolů do tvaru otevřeného V. Budeme-li počítat váhu jednoho muže jako 60 kg (a to je konzervativní údaj), vydržel Breitbart silou krčních svalů a celého těla dynamické namáhání okolo 1,5 tuny! Jindy vzal na ramena malého slona, vylezl s ním na žebřík a v zubech při tom držel na laně kolo z lokomotivy se třemi zavěšenými muži!
Jiná originální fotografie zachycuje Breitbarta v kostýmu římského gladiátora, triumfálně vjíždějícího na kolesce do arény Hippodromu v New Yorku. To není nic zvláštního, nicméně vzdáleně podobný kousek, dokazující nesmírnou sílu jeho čelistí a svalů krku, provedl Král železa v úterý 27. listopadu 1923. Aby nalákal diváky na vystoupení ve Wahingtonu, D.C., nechal se přivázat k sedačce vozíku, naplněného 50 lidmi z ulice a taženého týmem koní. Koně byli s vozíkem spojeni pomocí popruhu ukončeného náustkem, který Breitbart stiskl mezi zuby (viz foto). Takto projel od Keithova divadla kolem celé čtvrti zpátky ke vchodu!
Během historie siláci s oblibou používali kameny; byly relativně laciné a vzbuzovaly dojem, s nímž se laické publikum dokázalo ztotožnit. Jedno takové číslo z programu Krále železa vyžadovalo jeřáb, kterým nadzvedli tři žulové náhrobní kameny o celkové váze 1860 kg (tento údaj stojí v popisce ke snímku) a položili je silákovi, ležícímu zády na podložce, na hrudník. Ale to ještě nebyl konec! Nyní nastoupili čtyři chlapi s 10kilogramovými perlíky a začali vší silou do kamenů bušit. Rány, doprovázené smrští odletujících odštěpků, trvaly tři až čtyři minuty. Benčpres 300 kg se stahovacím trikem a svaly plnými steroidů je proti tomu peříčko – a můj respekt k tomuto polskému Židovi začíná stoupat do nebes.
V popisce k fotografii „Živý motodrom“ stojí, že tento výkon zůstane v rekordních knihách jako vrchol lidské síly všech dob – nenapodobitelný, nepřekonatelný a nevyrovnatelný. V gigantickém testu síly, rovnováhy, výdrže a dovednosti, předvedeném v cirku Staniewskich v Lodźi, držel Breitbart na klíně podložku, na níž se do výše tří metrů tyčil ocelový sloup s vějířovitými vzpěrami. Nahoře byla plechová kruhová dráha, po níž – za ohlušujícího burácení naplno túrovaných motorů – jezdili dva motocyklisté. Celý aparát, jistě nákladný a neskladný (ale mějme na paměti, že Sieg vydělával ohromné peníze), údajně vážil od dvou do tří tun. Podívejte se, jak podpěrná deska leží na hrudi a kolenou siláka – ten člověk musel mít kosti ze železa!
V prosinci 1923 Breitbart vydělával 7000 dolarů týdně a o vánočním týdnu jej vidělo dohromady asi 85 tisíc lidí. Jedním z jeho nejslavnějších triků bylo prorážení dřeva hřebíkem. Tohle uměli i jiní, například Alexander Zass, Mighty Atom (Joe Greenstein), Charles Atlas, Kroton Fircak nebo Paul Anderson, ovšem nikdo neměl tak ztížené podmínky. Breitbart vzal tři fošny o tloušťce 2,5 cm, proložil je dvěma ocelovými a galvanizovanými plechy a nahoru přidal další tři plechy, to je dohromady sedm plechů. Pak požádal dobrovolníka, aby špičku hřebíku, dlouhého 10 cm a průměru 0,5 cm, otupil úplně do roviny. Následně se rozmáchl a mocným švihem ruky prorazil hřebík skrz fošny a plechy, až vyjel na druhé straně. Přizvaní experti měli odhadnout, že síla potřebná k úspěšnému průrazu musela přesáhnout 900 kg! Silák na závěr vyzval diváky, aby zkusili totéž s kladivem, a dodal: „Myslím, že se vám to nepodaří!“ Rozum nechápe a mozek se zdráhá uvěřit… Breitbartův předčasný návrat z Ameriky v srpnu 1924 pravděpodobně zavinily problémy s úřady kvůli neplacení daní z honorářů z reklam a cvičebních manuálů.
Nepochybujme ani na zlomek sekundy o tom, že silácká práce je nesmírně, lépe řečeno smrtelně riziková. Živým – a vlastně mrtvým – důkazem je právě Breitbart. Osudného dne 25. srpna 1925 v Radomi si při prorážení tlustých prken poranil rezavým hřebem stehno a dostal otravu krve (sepsi), která se rychle šířila. Nepomohly ani amputace jedné a pak druhé nohy a silák po osmi týdnech agónie skonal dne 12. října téhož roku v Berlíně, kde je pochován na židovském hřbitově Adass Jisroel. Bylo mu jen 32 let. A o 2 dny později zemřel jiný silák Eugen Sandow, jenž se ovšem ke svému židovskému původu nehlásil.
Co bylo dál?
V červnu 1929 vystoupili v Lublinu bratři Josef a Gustav v rolích pokračovatelů Zisheho jako „Králové železa“. Gustav se poté dal k cirkusu a procestoval celý svět, Josef boxoval ve Francii a za protinacistický odboj obdržel Řád čestné legie. Otec Izaak skonal roku 1930 a je pochován v Lodźi, Breitbartův syn Ossi (Oskar) a manželka Ester pravděpodobně zahynuli během holocaustu. V roce 1923 navštívil Breitbartovo představení v Clevelandu devítiletý židovský chlapec Jerry Siegel, jenž o patnáct let později nakreslil s kamarádem Joem Schusterem první komiks s postavou dnes už ikonického Supermana, vytvořeného právě díky zážitku ze shlédnuté silácké show.
Někdy koncem 20. let m.s. začal v USA získávat popularitu další židovský fenomén síly Joe Greenstein (1893 – 1977), známý pod přezdívkou „Mighty Atom“. Narodil se v Polsku a měl obdobně zázračné zuby jako Breitbart – zcela regulérně překusoval řetězy, hřebíky a mince.
Třetím pozoruhodným mužem tohoto ražení, rovněž původem z Polska, byl Stanislaw Radwan (1908 – 1998). Do Ameriky odjel po druhé světové válce a jako „Muž s ocelovými čelistmi“ kousal ocel a přehryzával mince. Měl totiž v čelistech pevně vrostlé dvě řady zubů, stejně jako jeho sestra, a tyto zuby si uchoval neporušené až do smrti. Neobvyklá anomálie se vědecky nazývá hyperdoncie nebo polydoncie a znamená “nadpočetné zuby”.
A v roce 2001 přišel do kin film režiséra Wernera Herzoga „Invincible“, zachycující ve směsici faktů s fikcí část Breitbartova života v Galicii a Německu až do jeho smrti dva dny před nástupem Hitlera k moci. Například Zishe nikdy nezvedal činku mrtvým tahem! Roli Zisheho sehrál dvojnásobný Nejsilnější muž světa Jouko Ahola, otce-kováře ztělesnil skutečný silákův bratranec Jan Bart (Breitbart), taktéž autor scénáře.
V silácké branži máme dokonce trojnásobné zastoupení. František Česal (nar. 1890) pocházel z Brna. Vyučil se kotlářem a odjel na zkušenou do Vídně, kde viděl exhibici Siega Breitbarta. Protože od mládí vynikal silou, rozhodl se být jako on. A dostal se tak daleko a vysoko, až bývalý idol stál časem v jeho stínu…Česal překousl 5mm řetěz, ohnul na hlavě traverzu 12 x 10 cm, na jejíž každou stranu se pověsilo šest chlapů. Z tyče dlouhé 30 cm a průřezu 14 x 14 mm zformoval rukama podkovu. A takto se živil třicet let. Po něm převzal žezlo další brněnský fenomén-samorost Franta Kocourek (1947 – 1991), jehož od roku 2008 následuje silák Franta Šebela.
Galéria