Mládí Sergio Olivy (závěr)

O podrobnostech Olivova útěku z týmu na velvyslanectví USA v Kingstonu si přečtěte v KRONICE z února 2004. Nyní už jen dokončení.

Na Floridu nás přepravili letadlem amerického námořnictva. Mnohem později jsem začal mít doopravdy strach, protože Castro na Kubě doslova vybuchl vztekem. Opakovaně mi veřejně vyhrožoval a tvrdil, že jsem zodpovědný za útěk všech ostatních (s Olivou tehdy emigrovalo asi 30 lidí včetně členů tajné policie). To není pravda, s nikým jsem o tom nemluvil. Na komunistické Kubě o tomhle nikomu říct nemůžete, kdepak. Postarala se o mne FBI, párkrát jsem jim o svých obavách řekl. Proslýchalo se pak, že Castro na Kubě soptil: „Sergio Olivo, ať se schováváš kde chceš, já si tě najdu!“

V Miami jsem spával s pistolí pod polštářem. Měl jsem strach, že Castro vyšle družstvo zabijáků a ti mne unesou zpátky na Kubu. Vzpomínám si, jak Castro stále dokola opakoval: „Dejte si pozor na Sergio Olivu.“ „Ať jsi kdekoliv, já tě dostanu!“ „Olivo, tohle mi zaplatíš.“

FBI mi nabídla jakýkoliv stát v USA, kde bych mohl žít. Mnohokrát jmenovali názvy států a měst, a když řekli Chicago, vykřikl jsem: „To je ono. Tam chci jít.“ Bez rozmýšlení jsem příští den odletěl do Windy City. Byl jsem tam sám a bez peněz. Neuměl jsem řeč a netušil jsem, jaké je to studené místo, jistě ne takový tropický ráj, v jakém jsem žil doma na Kubě…

Pozn. Dnes Oliva žije v Chicagu již čtyřicátým sedmým rokem…