Nárys historie mrtvého tahu (1)

Na webu jsem se dočetl, že ruský silák Valentin Dikul pozvedl v roce 1999 tisíc liber čili 454 kg. Petr Petráš z Podivína potáhnul s trhačkami 410 kg a strogman Čestmír Šíma regulérně, byť neoficiálně, zvedl 415 kg (2015). Ještě jsem našel video Benedikta Magnussona s mrtvým tahem 460,8 kg bez speciálního dresu (jaro 2011). K těmto až neskutečným číslům ovšem vedla déle jak sto let dlouhá cesta, po níž se po pracném vyhledávání údajů v historických podkladech vydáme.

Čestmír Šíma vs. 400 kg 

Pozvednutí břemene nad zem lze směle považovat za nejstarší vzpěračskou disciplínu vůbec. Co jiného dělal neandrtálský člověk, když zvedal do pasu balvany, kmeny stromů a ulomené mamutí kly? O desetitisíce let později už někteří profesionální siláci předváděli nadzvedávání předmětů nad zem způsoby, jaké už sotva kdo pamatuje (a nejsou ani na YouTube): obkročně (Jeffersonův zdvih), s popruhy přes boky i přes ramena, rukama a nohama nebo jen jedním prstem (a la Hans Steyrer). Na soutěži o titul nejsilnějšího muže světa roku 1893 v New Yorku měli účastníci nesnadnou úlohu: pozvednout závaží s držadly vážící 599 kg (o vítězi J. W. Kennedym jsme v kronice před časem psali, použil tzv. obkročný styl a tak vznikl název Kennedyho zdvih). Největší silák novověku Louis Cyr zase v roce 1896 šokoval publikum tím, že pozvedl téměř ke kolenům soukolí vagonu o váze 861 kg. Při utkání Cyra se Švédem Augustem Johnsonem téhož roku zvedl vyzyvatel mrtvým tahem pravou paží 215,5 kg na čince s průměrem osy 38 mm, Cyr výkon zopakoval s vahou 238 kg; jeho odhadnutý výkon v regulérním mrtvém tahu by s rezervou činil asi 500 kg.

Benedikt Magnusson

Z biografie francouzského zápasníka Juliuse Cocharda (TV 91 kg) vyplývá, že roku 1896 pozvedl mrtvým tahem 300 kg, přičemž osu držel nadhmatem. Podle italského historika G. Boniniho otevřel oficiální knihu rekordů v říjnu 1901 Němec Alfred Stolz tím, že zvedl jednou paží nad koleno 169 kg. Rok nato pozvedl amatér Emil Raich 13 cm nad podlahu pravou a pak levou paží dlouhou jednoručku o váze 178 kg. August Gottschalk, vzpěračský šampión z Essenu, zahájil řadu rekordů v soupažném zdvihu výkonem 265 kg (vážil 96 kg), jednou paží zvedl 175 kg. Slavný švýcarský zápasník Emile Deriaz (TV 91 kg) vytáhl do vzpřímení 222 kg (1903) a výkonem 225 kg jej překonal profesionál Sérole. V lednu 1904 se Deriaz zlepšil na 235 kg, dva měsíce nato vstoupil do hry Gustave Empain z Belgie (TV 111 kg) zdvihem 240 kg. Několik pokusů o přepsání rekordů se odehrálo roku 1906: belgickému silákovi Victoriusovi se povedlo vytáhnout 245 kg, vzápětí se ozval Empain s 250 kg; v roce 1907 se dostal na 257 kg. O absolutní rekord amatérů i profesionálů, uznaný HCF (Halterophile Club de France), se v prosinci 1908 postaral Léon Verhaert z Toulouse, když pozvedl 253 kg. O tři roky později, dne 17. září 1910, Verhaert pozvedl 3 cm nad podlahu závaží ve tvaru dělostřeleckého náboje s držadly na uchopení, vážící 365 kg.

VERHAERTOVO ZÁVAŽÍ

Emile Deriaz