Nástin historie vzpírání (13)

První neoficiální mistrovství světa: Londýn, Café Picadilly, 28-30. března 1891, devět účastníků ze 6 zemí. Dlužno předeslat, že před utkáním došlo k vyznané změně: cviky s jednoručkami byly odděleny od disciplín s činkou, tudíž 28. března se soutěž odehrávala s jednoručkami a 30. března „ve vzpírání.“

Můžeme tedy předpokládat, že jednoručky už do vzpírání nenáležely a zůstávají součástí gymnastiky, náčiním vzpírání je velká činka.

Původní mistr světa Zarafana

Zvažoval jsem, jestli vypisovat podrobné výsledky prvního dne, ale rozhodl jsem se záporně. Jde totiž o to, že podle uvedeného rozdělení vzešli z utkání dva vítězové – dva mistři světa. Většina zdrojů jmenuje pouze vítěze soutěže s jednoručkami, Lawrence Lewyho, nicméně ve druhé části Lewyho nahradil budoucí olympijský vítěz Launceston Elliot a dva další Angličané. V přípravné fázi museli závodníci zvednout 81,6 kg činku nad hlavu a spustit ji za krk; nejlépe uspěli Oscar Pfaun (Německo) a Belgičan Artur Francois. Následovaly disciplíny levou i pravou paží a mrtvý tah (!) do 181,5 kg. Jury rozhodla, že vítěz vzejde ze vzpírání 81,6 kg činky. Ital Zarafana udělal 8 opakování a Francois sedm. Podle takto postaveného hodnocení je původním mistrem světa Giacomo Zarafana, druhý Francois a třetí Pfaun!

Druhé neoficiální mistrovství světa: Vídeň, 31. července – 1. srpna 1898, prostor u cirku Prater, 11 závodníků ze 3 zemí. Akce byla uspořádána v rámci oslav 50. let vlády císaře Františka Josefa I. Rozhodčí: Viktor Silberer (Vídeň), prof. Hueppe (Praha), dr. Krajevskij (Rusko), Emanuel Bratmann a Theodor Friedl (Vídeň). Výsledné zdvihy 11 borců (Rusové G. Hackenschmidt a Quido Meyer, Francouzi A. Maspoli a Pierre Bonnes, domácí Türk, Binder, Johann Folly, Rudolf Forgatisch, Johann Boldrini, August Niedermann a Franz Stahr) v 10 silových disciplínách by vyžádaly rozsáhlou tabulku, omezím se tudíž na výkony vítěze Wilhelma Türka (TV 117,5 kg).

Mistr světa 1898 – Wilhelm Türk

A) Trh pravou paží 76,5 kg (Hack a Maspoli zvedli 85,5 kg); B) Tlak jednoruček 121,2 kg; C) Kontinentální nadhoz jednoruček 145,4 kg; D) Tlak jednou paží 52 kg (Binder zvedl 53,6 kg); E) Tlak jednou paží s 50 kg na opakování – 3x; F) Kontinentální soupažný tlak 127,5 kg; G) Dtto nadhoz 150,8 kg; H) Soupažný tlak se 100 kg – 9x; I) Tlak jednou paží 61 kg (Hack zvedl 110,2 kg, Folly 80 kg a Niederman 90 kg); J) Opakované tlaky jednou paží s 50 kg – 12x (Hack udělal 19 opakování).

Jako druhý se umístil Edward Binder (těl. váha 128 kg) a třetí G. Hackenschmidt (St. Petersburg, těl. váha 93 kg). Disciplíny odrážely náplň tehdejší rakouské školy vzpírání (samé tlaky, výrazy a nadhozy, navíc s přemístěním na více pohybů a záklony u tlaků), což nadržovalo Rakušanům, ale velmi poškozovalo francouzské borce, zvyklé na tzv. čistý styl vzpírání.

Bodové hodnocení vycházelo z umístění v každé disciplíně – 1. místo 1. bod atd. Rozhodčí ke všemu dávali jakési trestné body za provedení, například „schön – rein – mangelhaft – verflucht – fehr schlecht – misslang,“ což se odrazilo v hodnocení (Türk – 30 bodů, Binder – 41 bodů, Hackenschmidt – 46 bodů atd.).

Tehdejší soutěžní nářadí