Pandemie nedostatku vitamínu D
Vitamin D známe všichni, a asi to je jeden z prvních vitaminů, který si vybavujeme z dětství, když ho do nás maminky dostávaly v kapkách či v podobě ne zrovna dobře chutnajícího rybího oleje. Díky jeho širokospektrálním účinkům, včetně klíčové role v imunitě, a vědeckým faktům, že 70 % celosvětové populace v rozvinutých zemích má nedostatečné koncentrace v těle, se na něho upozorňují znovu v souvislosti s celosvětovou pandemií COVID 19. Podívejme se na fakta kolem tohoto vitamínu.
Opakování z fyziologie déčka
Ve skutečnosti vitamín D není vitamin ale prohormon. Vitamin D3 (cholekalciferol) vzniká spontánní izomerizací v kůži vlivem slunečního záření. Vitamin D2 (ergokalciferol) tvoří houby a plísně a je přítomen v mléku, játrech a živočišných tucích (rybí olej). Syntetická forma se používá na fortifikaci potravin a známe ho v potravních doplňcích.
Vitamin D se absorbuje v tenkém střevě: D3 rychle a kompletně, D2 pomaleji a částečně. Po vstřebávání se váže na sérový protein DBP (D-vitamin bound protein) a s ním se transportuje do jater a cílových tkání. Z celkových zásob v těle je 95 % formou D3 a jen 5% D2.
Obě formy vitamínu D jsou biologicky inaktivní a aktivizují se až po vícenásobné hydroxylaci v těle (v játrech a ledvinách). První hydroxylací v játrech vzniká kalcidiol, který je v podstatě ještě inaktivní. Jeho biologický poločas je 2-5 týdnů a proto se hodí jeho sérová koncentrace na stanovení dostatku či nedostatku vitamínu D. Mezi podáním exogenního vitamínu D (například v doplňcích) a tvorbou biologicky aktivních forem uplyne 10-24 hodin. Maximální klinický účinek po podání vitamínu D se projeví až po měsíci a potrvá 2 měsíce po ukončení podávání.
Nejvýznamnějším metabolitem vitamínu D je kalcitriol, který vzhledem ke svým účinkům je ve skutečnosti hormon. Jeho biologický poločas u dospělých je 5 až 8 hodin. Syntéza se zvyšuje vlivem nízké koncentrace vápníku, fosforu, vlastního kalcitriolu a vysoké koncentrace parathormonu. Jeho syntézu dále stimulují inzulin, růstový hormon, prolaktin, estrogen, období tělesného růstu, těhotenství a kojení. Tvorba klesá věkem, při nadměrném příjmu fosfátů, při vyšší hladině kyseliny močové, xantínu a teofilínu.
https://vitamin-d-info.cz/category/doporuceni/
Kde se vzal deficit a koho ohrožuje?
Sérové koncentrace vitamínu D (25-OH, kalcidiolu) se udávají v nmol/l nebo v ng/ml. Když je chceme přepočítat mezi sebou, tak musíme násobit 1 ng/ml 2,5 x abychom dostali hodnotu v nmol/l.
Závažný deficit je pod 25 nmol/l, deficit je v rozmezí 25-75 nmol/l, optimální hodnoty se pohybují od 75-100 nmol/l. Toxická koncentrace začíná nad 340 nmol/l.
V ng/ml začíná normální rozmezí nad 40 – 60.
Předpokládá se, že hodnoty potřebné pro optimální fungování imunitního systému a celkového zdravotního stavu by měly být nad 40 ng/ml (=100 nmol/l)
Vyšetření sérové koncentrace vitamin D total (25-OH, kalcidiolu) stojí cca 1500,- Kč a dělá se rutinně v každé větší biochemické laboratoři.
Problém s nedostatkem vitamínu D komplikují pomalu nastupující projevy jeho nedostatku. Zásoby v těle ovlivňuje řada faktorů: tloušťka kůže a množství pigmentů, čas strávený na slunci, věk, zeměpisná šířka, roční období, rasa, vstřebávání ve střevě vlivem aktivit enzymů a plochou střevní, množství receptorů VDR, reakce genů, dietní zvyklosti.
Mezi rizikové subpopulace patří těhotné ženy včetně samotného plodu, kojící ženy, děti s opakovanými infekcemi s nedostatkem železa, vegetariáni, vegani, lidi tmavší pleti, nedostatečný pobyt na slunci, věk nad 65 let, sedavý způsob života, ženy po menopauze, obézní, užívání léků, chronické nemoci jater a ledvin, lidi s omezenou pohyblivostí.
Koncentraci vitamínu D v séru určují také genetické faktory. Jeho syntézu, účinky, metabolizmus i odbourávání kontroluje víc než 200 genů! Jsou lokalizované na chromozomech 4, 11 a 20. Odhaduje se, že variabilitu hladiny vitamínu D ovlivňují ze čtvrtiny vnější faktory a ze tři čtvrtiny je určuje genetika. Geny závislé na vitamínu D projevují svůj účinek ve střevech, kostech, ledvinách a endokrinních buňkách.
Pojednávání o těchto kapitolách by mohlo vydat na několik knih, tak uvádím pro příklad jen jednu souvislost. Jak souvisí sedavý způsob života a obezita s nedostatkem vitamínu D v rozvinutých zemích? Lidí tráví spousta času před počítačem, za pracovním stolem v práci, před televizí a – kromě toho, že nejsou dostatek času na slunci – ještě navíc kvůli absenci pohybu tloustnou. Jak se zvyšují tukové zásoby, přesouvá se do nich také větší zásoba vitamínu D. Přesouvá se tam mnohem větší podíl, než u lidí bez nadváhy. Tato část je funkčně neaktivní a snižuje celkovou aktivitu vitamínu D. Takto se podílí pandemie obezity na pandemii nedostatku tohoto vitamínu.
https://www.lekarna.cz/clanek/vitamin-d/
Vitamin D a imunita
Zpočátku se zjistilo, že na imunologicky aktivních buňkách je množství receptorů vitamínu D a lidi s jeho nedostatkem mají častější onemocnění horních cest dýchacích, což svědčí o jeho významném imunomodulačním účinku. Vitamin D zlepšuje funkce protiinfekční bariéry ve střevě, v plicích, v kůži a v placentě stimulací baktericidních proteinů katelicidínu, beta-defenzin-2 aj. Tyto antimikrobiální peptidy jsou mimořádně důležité pro modulaci imunitní odpovědi na různé infekční choroby, tzn. jestli se infekce plně rozvine, nebo jí organizmus plně eradikuje.
Vitamin D aktivuje T a B buňky imunitního systému, zlepšuje funkce monocytů a makrofágů.
Nedostatečná hladina vitamínu D hlavně v zimních měsících se dává do souvislosti v nápomoci s epidemickým až pandemickým rozšířením chřipky v tomto období.
Moderní výzkumy připisují zvýšenou vnímavost lidí na virové infekce spíš změnám v imunitní reakci hostitele, než změnám virulence virů! Na změnách imunity se podstatně mohou podílet také změny saturace vitamínem D v organismu. V účinku na virové infekce dýchacích cest je rozhodující jeho tlumivý účinek na průběh zánětu. Vitamin D omezuje nadměrnou produkci protizánětlivých cytokinů (TNF alfa, il-6, il-12) a tímto mechanizmem výrazně tlumí zánět. Optimální koncentrace vitamínu D je určujícím faktorem imunoregulace, která řídí eradikaci mikrobů včetně respiračních virů. Díky tomu má vitamin D plný léčebný potenciál jako podpůrná léčba při prevenci virových infekcí počínaje rýmou konče infekcí HIV. Můžeme konstatovat, že úkol vitamínu D v epidemiologii i v individuální odolnosti při infekcích se již popřít nedá!
Jak souvisí epidemie COVID 19 s epidemií nedostatku vitamínu D?
Důkazy silně naznačují, že vitamin D by mohl být účinný v prevenci COVID 19, a pokud je přidán do stávajících léčebných plánů, hraje klíčovou roli i při léčbě pacientů, zejména když se tak děje v rané fázi progrese onemocnění.
Objevila se výzva, aby lékaři testovali hladiny vitamínu D v séru nemocných, a aby přidali D3 k léčebným plánům, rovněž, aby změřili hladiny 25 (OH) D v séru při pitvách i do 10 dnů po smrti, zejména v případech smrti bez zjevných závažných předchozích příznaků. (Bylo zjištěno, že 25 (OH) D je stabilní po dobu nejméně 10 dnů po smrti.)
Je faktem, že nejzávažnějším ohniskem COVID 19 na severní polokouli je Itálie, kde nedostatek vitamínu D je jedním z nejvyšších v Evropě (Watkins 2020). Japonsko je například na severu odlehlé, má jen velmi mírné ohnisko a má nejnižší výskyt nedostatku vitaminu D díky své stravě s vysokým obsahem ryb (Mithal et al. 2009). Jiné faktory nepochybně přispívají v obou zemích, ale kultura a chování odpovídají rychlosti šíření, nikoli úmrtnosti případů.
Výzkum naznačuje, že virus SARS-Cov-2 vstupuje do buněk prostřednictvím enzymu ACE2. Replikace koronaviru potlačí ACE2, destabilizuje systém renin-angiotensin (RAS) a vede k bouři cytokinů v hostiteli, což způsobuje syndrom akutní respirační tísně (ARDS). Výzkum ukazuje, že vitamín D působí k opětovnému vyvážení RAS a zmírňuje poškození plic. Suplementace vitamínem D zvyšuje imunitu a snižuje zánětlivé reakce a riziko akutní infekce dýchacích cest.
To vše ukazuje, že nedostatek vitamínu D je silně spojen s ARDS a s větší úmrtností, a také je spojován s mnoha nemoci, spojenými s případy úmrtí u lidí s COVID 19. Chronický nedostatek vitaminu D indukuje plicní fibrózu prostřednictvím aktivace RAS. Bylo prokázáno, že vysoké dávky vitamínu D snižují mortalitu u pacientů trpících závažným nedostatkem vitaminu D.
Jak úspěšně zajistit dostatek vitamínu D pro naše tělo?
Přívod vitamínu D se realizuje buď expozicí slunečným zářením tzv. endogenní cestou, nebo příjmem v potravě a suplementech, či kombinací těchto cest. Za normálních okolností pochází 90 % množství vitamínu D v těle z kůže. Vzhledem k již vzpomínaným okolnostem v dnešní době tato cesta je nedostatečná a pro to je potřeba se soustředit i na další možnosti.
Ve výpočtu celkové potřebné dávky se využívá poznatek, že dávka vitamínu D 100 IU (25 mcg) za 24 h (dávka v doplňcích se udává v mezinárodních jednotkách IU) zvýší sérovou koncentraci 25(OH)D o 1 ng/ml (2,5 nmol/l), proto se denní dávka přizpůsobuje sérové koncentraci kalcidiolu. Když se pak dosáhne požadované sérové koncentrace, stačí užívat 1000 – 2000 IU denně (25 – 50 mcg). U deficitu, dokud se neupraví sérová hladina, můžeme užívat 3000 – 10 000 IU denně (75 – 250 mcg). Kontrolu hladiny v séru můžeme provádět po 3-4 měsících. Platí pravidlo, že dokud jste v deficitu, tak užívání denních, pro vás doporučených dávek nic nevyřeší. Hladinu bez laboratorního vyšetření nezjistíte. Nejdřív musíte podle naměřených hodnot normalizovat hladinu v séru, vyřešit deficit a pak přejít na pro vás doporučenou denní dávku.
Dávkování a stanovení hladiny u dětí doporučuji konzultovat s dětským lékařem. Doporučené dávky u dětí se pohybují od 200 IU až do 4000 IU denně podle věku (0 měsíců – 18 let).
Co se týče formy dodávání, tak velké množství déčka v potravinách obsahují např. tresčí játra (10 000 IU/100 g), sardinky (1500 IU/100 g) losos (220-440 IU/100 g), makrela (120 IU/100 g) atd. Doplňků D2 i D3 je na trhu celá řada, další zdroje jsou na lékařský předpis, např. Vigantol kapky (20.000 IU v 1 ml), Calciferol injekce (300.000 IU v injekci 1ml, dávka na měsíc).
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/vitamin-d-rastislav-madar-jiri-rupich.A200319_094838_zdravi_jup
Autor: MUDr. FRANTIŠEK ZÁMOLA
