Portrét bulharské síly: Andon Nikolov

Davida Rigerta, si vzápětí vybrala daň v podobě problémů s kolenem, trápících jej až do roku 1980. Nikolov měl ovšem s Rigertem společného mnohem víc. Mimo to, že byl o 9 cm vyšší, disponoval podobně jako Rigert ojedinělou harmonií mezi atletickou postavou, silou a technickým mistrovstvím, stejně jako rovnováhou mezi sportovcem, šampiónem a pedagogem. Čtyřikrát spolu bojovali na mistrovství Evropy a navíc se začátkem roku 1974 přetahovali o světový rekord v trhu.

Nikolov na OH 1972.

Na ME 1972 v Konstantě poprvé změřil síly s velkým Da.Ri. Tehdy skončil v devadesátce třetí (Rigert 557,5 kg; Atanas Šopov 527,5 kg; Nikolov 525 kg), zapsal však 9 platných pokusů a nominoval se na olympijské hry. V Mnichově se scénář obrátil – Rigert nezvedl základ v trhu, krajan Šopov kvůli potížím se žaludkem nevzepřel rozhodující nadhoz a Nikolov se ve 21 letech stal olympijským šampiónem! I tak to ve sportu chodí. Po hrách se u Nikolova ozvalo koleno, injekce nepomáhaly a postupně podstoupil šest operací. Nehledě na bolesti trénoval a soutěžil dál, ve dvojboji dvakrát zůstal na ME za Rigertem a v trhu zlepšil tři světové rekordy s maximem 175 kg. V sedmdesátém pátém si při rekreačním fotbale zničil kolenní vazy úplně. Po operaci v Moskvě a dlouhé rehabilitaci skončil s jednou nohou o 50% slabší než druhou. Přesto se ještě vzchopil ke 3. místu na ME 1978 v Havířově za Rigertem a Rolfem Milserem ze SRN, a živil v sobě naději pro OH 1980 v Moskvě. Dostal však zánět šlach a chtě-nechtě musel skončit.

V dalších letech Nikolov působil jako trenér v ústředním armádním klubu „Septemvriisko Zname,“ kde vychoval například Antonia Krasteva. V roce 2004 byl zvolen prezidentem Bulharské vzpěračské federace, roku 2016 se dožil 65 let.

Nikolov v roce 2010.