Portrét oslavence: Jurij Vlasov (dokončení)

Po první stati o Vlasovovi se zaměříme na události, které se v oficiálních pramenech neobjevily. Sotva kdo ví, že vzpěrač, jehož národní věhlas byl srovnatelný s popularitou prvního kosmonauta Jurije Gagarina, na OH 1960 v Římě málem nestartoval!

V předvečer her totiž chytil silnou rýmu, ale nechtěl brát léky, neboť se bál poklesu síly. Proto raději vypil s přáteli několik sklenic whisky. Kdosi z hotelu jej udal a stranický výbor rozhodl, že má odletět domů. Teprve na žádost trenéra Bogdasarova, který orodoval u vedoucího delegace, ministra sportu Romanova, bylo rozhodnutí zrušeno a Jurij Vlasov zůstal a OH 1960 s velkou slávou vyhrál.

Není rovněž příliš známo, že Vlasov po Římě přestal trénovat a zkoušel psát poezii. Ucházel se také o roli Petra Bezuchova ve filmu Vojna i mir, ale nakonec ji převzal sám režisér Sergej Bondarčuk. V reakci na svoje články se Vlasov dočkal spousty odmítnutí, musel prodat auto a tak-tak se protloukal. Po čase se však do sborné vrátil a roku 1961 dominoval jak na domácím pomostu, tak na MS ve Vídni.

V roce 1964 nejel na mistrovství SSSR v Kyjevě a domácí titul poprvé získal Leonid Žabotinskij s 535 kg. Vlasov ale měsíc před OH v Tokiu zlepšil tři světové rekordy včetně trojboje 580 kg. Dodatek: Měřil 185 cm a při váze 126 kg měl biceps 46 cm, obvod prsou 127 cm, stehno 74 cm a lýtko 45 cm.

Vlasov trénoval 3-4x týdně po 3 hodinách a používal základní vzpěračské cviky jako tlaky, trhy a nadhozy. K tomu přidával výtahy a, jak sám řekl, nejdůležitější cvik dřepy (maximum měl 3 opakování s 300 kg).

Zleva: Jurij Vlasov, Humberto Selvett a Surén Bogdarasov.