POSMRTNÝ PORTRÉT: CHET YORTON

Americký šampión Chet Yorton byl česko-slovenským kulturistům poprvé představen v kultovních Ročenkách a zejména profilem v Lekcích kulturizmu (1968-1969). Dozvěděli jsme se, jak vůlí a vytrvalostí zvítězil nad těžkým zraněním nohou, což byl mimochodem dobrý trumf proti tehdejším odpůrcům bodybuildingu. Zvláště se mi líbila věta „…jeho kedysi rozbité nohy dnes urobia drep s 228 kg činkou vzadu.“ Když totiž kamarádi v naší sklepní posilovně nechtěli dělat dřepy, tuhle větu jsem jim škodolibě a hlavně slovensky házel na hlavu. Yorton patřil k několika málo borcům, jimž se podařilo porazit Arnolda Schwarzeneggera. Byl rovněž prvním mužem, který v jednom roce získal dva nejvyšší tituly, Mr. America a Mr. Universe. Přesto bych nadto rád vyzdvihl Yortonovu osobní aktivitu, kterou z pohledu dnešního extrémního bodybuildingu považuji za nejvýznamnější: veřejnou kampaň proti anabolickým steroidům a upořádání první testované soutěže v roce 1978.

Z invalidního vozíku k titulu Mr. Universe

Osmnáctiletý mladík, ležící v agónii na nemocničním lůžku, unikl jen o vlásek smrti. Když jeho přítel minul autem zatáčku a trefil do stromu, Chet narazil nohama do přístrojové desky a roztříštil si obě stehenní kosti. Hlavou a rukama prorazil čelní sklo, rozřízl si levé předloktí od lokte až k zápěstí a čepeli podobný úlomek skla, který vnikl levým okem do hlavy, se zastavil 3 mm od mozku. Po půlhodině v bezvědomí Cheta dopravili do nemocnice, kde chirurgové nejprve zvažovali amputaci pravé nohy. Nakonec však stehenní kost zafixovali 12cm dlouhým plechem a zajistili osmi šrouby, levý femur provrtali svorníkem od kyčle ke koleni. Po měsíci v sádrovém krunýři začala rehabilitace. Nejprve 4 měsíce na vozíku, pak pokusy o chůzi na berlích. V nemocnici Chet objevil činky a se souhlasem terapeutů zahájil lehká cvičení. Po propuštění domů zůstala z mladíka troska. Vážil 72 kg na výšku 180 cm, v pase měl 90 cm a kolem stehen bez svalů 48 cm. Protože zatím nemohl pracovat, zkusil v místní posilovně lehký kondiční trénink, složený ze cviků vleže a vsedě, teprve později přidal cviky ve stoji a dřepy – vlastně nejprve pokrčování kolen, pak polodřepy a nakonec dřepy na rovnoběžku stehen s podlahou. Cvičil celé tělo od 8 do 12 hodin, šel si odpočinout a večer celý trénink zopakoval. Za sedm měsíců nabral 25 kg, než uplynuly dva roky, vážil 109 kg solidně vypracovaných svalů a vyhrál soutěže Mr. Milwaukee, Mr. Wisconsin a Mr. Michigan!

Yorton v roce 1961 na AAU Mr. America, kde obsadil 21. místo…

Chester Marian Yorton se narodil 1. června 1939 ve městě Stevens Point ve Wisconsinu, avšak vyrůstal v jižním Milwaukee, tam žil až do 23 let. Měl ještě dva starší bratry, Grega a Ronalda. Na střední škole hrál košíkovou a bruslil, k automobilové nehodě, která určila jeho další osud, došlo těsně po maturitě v roce 1958. Po ohromující tělesné přeměně odjel v červnu 1961 do Santa Moniky na soutěž AAU Mr. America a obsadil 21. místo (vítěz Ray Routledge). Stejně jej rozhodčí ohodnotili na Mr. America 1962 v Detroitu (vítěz Joe Abbenda). Teprve přestěhování do Kalifornie, trénink v Muscle Beach Gym a hlavně snížení váhy na 98 kg Yortonovi pomohlo natolik, že se stal mistrem Los Angeles 1963. Za účast ve filmu Muscle Beach Party režiséra W. Ashera (dále účinkovali Larry Scott, Steve Merjanian, Dan Haggerty a Gene Shuey) byl Yorton vyloučen z AAU, přestoupil proto bystře do IFBB a vzápětí získává 2. místo v kategorii IFBB Mr. America za dalším odpadlíkem z AAU, Haroldem Poolem. Obsazuje také malou roli ve filmu Don´t Make Waves s Dave Draperem a Regem Lewisem. O rok později v New Yorku byl Yortonovým přemožitelem právě Draper. Richard Tyler k tomu napsal: „Když ohlásili jméno Chet Yorton, strhla se bouře. V herkulovské hmotě svalů nemá Chet soupeře a s každou pózou vypadal lépe. Podle mého názoru však měl trochu nadváhu.“ Kromě podtitulů Best Arms, Best Back a Best Legs Yortonovi přisoudili čestné ocenění Most Muscular Man in America – tak proč skončil druhý? Konečně v roce 1966, když zdolal Dona Howortha a vítěze dvou dalších kategorií, Franka Zanea s Rockem Stonewallem, zapisuje se do análů IFBB jako osmý držitel tohoto titulu.

Yorton (vpravo) jako vítěz IFBB Mr. America 1966, uprostřed Frank Zane, vlevo Don Howorth.

Svoji ženu Vicki poznal na Muscle Beach a v roce 1962 se stal otcem dcery Justine. Druhá dcera Shannan se narodila roku 1976 a soutěží v kategorii figure. Yorton vzpomíná, jak jej od malička sledovala při tréninku a věšela se mu jako živá zátěž na nohy, když dělal shyby.

S dcerou Shannon

Na velké soutěže se Yorton připravoval šestkrát týdně s rozdělením těla na dvě poloviny (hrudník, záda, ramena, paže – stehna, lýtka, pas a břicho) tak, že každou partii procvičoval třikrát týdně. Vybral si pět cviků, které prováděl v 6 sériích po 15-20 opakováních. Miloval trénink lýtek, kde si oblíbil výpony ve stoji, oslí výpony s partnerem na zádech, výpony vsedě se zátěží 260 kg a výpony jednou nohou vsedě s činkou na koleni, vše v 6 sériích po 20-30 opakováních. Z reportu z Mr. Universe vyplývá, že k jeho vítězství právě přispěly vypracované lýtkové svaly s objemem 47 cm. V dietě užíval svůj proteinový prášek se želatinou, míchaný v netučném mléce, k tomu hovězí maso, kuřata a ryby. Nepil čaj ani kávu a s výjimkou trochy zeleniny nejedl žádné sacharidy. Při tělesné váze 109 kg měl Yorton biceps 51 cm, přes prsa 137 cm a v pase 87 cm. Po shození na 98 kg přišel o 1,5 cm na pažích a 5 cm kolem hrudníku, jeho pas se však zmenšil na 78 cm. Herkulovským svalům odpovídala i značná síla. V benčpresu dělal 10 opakování se 140 kg a jako maximum téměř 200 kg, udřepnul 245 kg a mrtvým tahem zdolal obligátních 600 liber (272 kg). Silou bicepsů vytáhl 102 kg, s mírnou dopomocí zhoupnutím trupu udělal zdvih bicepsy se 115 kg. Ve vzpěračském trojboji nazvedal 360 kg (120 + 105 + 135 kg).

Informační bulletin soutěže NABBA Mr. Universe 1966 uváděl v kategorii amatérů nad 175 cm jména 26 závodníků. Vítězem byl tipován domácí Paul Nash a fanoušci netrpělivě očekávali vystoupení rakouského obra Arnolda Schwarzeneggera. Hvězdami kategorie se však ukázali dva last minute entrées, Vic Downs z Kanady a Chet Yorton. Citujeme z reportu Ivana Dunbara (Health&Strength): „A pak vystoupil Yorton. Nedávný vítěz Weiderovy Mr. America předvedl fantasticky rozvinuté paže a nohy. Přestože byl před lety obětí automobilové nehody, po níž mu v nohách zůstaly ocelové plechy a šrouby, měla jeho lýtka objem, tvary i svalnatost jako lýtka kteréhokoliv šampióna. Jedinou slabinu měl podle mne v deltoidech. To se však zdá být současný trend – jsou-li paže a nohy výjimečné, může zbytek těla poněkud zaostávat. Schwarzenegger byl objevem soutěže. Kdyby měl nohy a především lýtka v rovnováze s velikostí trupu, mohl vyhrát. Pokud bychom ale výrok nechali na divácích, kteří byli na straně jeho mládí, prohlásili by jej vítězem tady a hned.“

NABBA Mr. Universe 1966: Yorton (třetí zleva) zde udělil porážku mladému Arnoldu Schwarzeneggerovi (stojí po Yortonově levici). Za svou kariéru pak Arnold prohrál ještě s Frankem Zanem a Sergio Olivou, kterým však porážku opakovaně oplatil. S Yortonem se však již na pódiu nikdy nesetkali…

Osamělý bojovník

Začátkem roku 1967 obdržel šéf organizace NABBA, Oscar Heidenstam, následující dopis: „Drahý Oscare, rád bych vám oznámil, že nejsem a nikdy jsem nebyl Weiderův člověk. Pouze jsem závodil v jeho soutěžích, podobně jako jsem startoval v soutěžích AAU, ale ani to ze mne nedělá Hoffmanova člověka. Nepropaguji Weiderovy výrobky a proto netuším, proč mne klasifikuje jako jednoho ze svých lidí. Smíte to otisknout podle libosti. Váš přítel Chet Yorton.“ Tento text podle mého mínění vystihuje zásadní rys Chetovy povahy – snahu o nezávislost. Už od poloviny 60. let věnoval podnikavý Yorton spoustu úsilí do vývoje vlastní řady doplňků výživy z přírodních zdrojů. Jeho nejznámější produkt, Muscle Beach Protein, měl údajně obsahovat až 21 gramů bílkovin ve lžíci a vyráběl se z hovězích vnitřností. Konkurence ovšem byla značná, počínaje Dave Draperem (Mr. America protein) přes tablety a prášky Hoffmanovy, Weiderovy až po všeobecně uznávané výrobky Rheo H. Blaira (od nás je kupoval dr. Luděk Nosek).

Jednoho dne už měl Yorton halasu, tartasu a smogu Los Angeles plné zuby. Sbalil kufry, odstěhoval se do Las Vegas a deset let o něm kulturistická sedmá velmoc neslyšela. Objevil se až koncem roku 1975 jako vítěz kategorie profesionálů NABBA Mr. Universe, což byl ve věku 35 let impozantní návrat.

Míry z té doby: výška 183 cm, váha 95 kg, krk 46 cm, biceps 48 cm, hrudník 132 cm, pas 76 cm, stehno 66 cm a lýtko 47 cm.

„Nový“ Yorton současně nejen změnil svůj vzhled – místo krátkého sestřihu měl delší, upravené vlasy, ale protože nepřestal trénovat, vyzrál též tělesně. Poté jako známá osobnost z televize, filmu a tisku, majitel obchodu se zdravou výživou, posilovny Chet Yorton´s Body Shop a úspěšný podnikatel s nemovitostmi zahájil výchovný projekt s cílem seznámit veřejnost s výhodami zdravého životního stylu a nebezpečím všech druhů drog včetně steroidů.

Yorton v roce 1976

„O steroidech jsem poprvé slyšel v roce 1964 v Muscle Beach Gym, kde je členům nabízel jeden bývalý špičkový kulturista. Všichni byli vzrušení a já také, protože jsem choval naději na titul Mr. America. Pokušení bylo silné, ovšem jen do té doby, než mi lékař podrobně popsal vedlejší účinky steroidů včetně možné smrti. Moje rozhodnutí znělo: nikdy se jich ani nedotknu,“ vzpomíná Yorton. „Začal jsem proti steroidům varovat, ale bez úspěchu. Během příštích deseti let se z kalifornské kulturistiky stal smutný zmatek. Dva roky po sobě jsem prohrál s muži lepšími než já, ačkoliv jsem dřel tvrději než kdykoliv jindy. Vše začalo Dianabolem, ale rok 1966 už byla fraška, neboť kulturisté objevili látky jako výtažky z opičích žláz a hormon thyroxin. S dietou a úporným tréninkem jsem však zůstal na čele, dobyl tituly Mr. America a Mr. Universe v Anglii a poté plný beznaděje skončil.“

Dalším Yortonovým krokem za očistou sportu se stala soutěž Natural Mr. America 1978 v Las Vegas, pořádaná jeho vlastní organizací NBA (Natural Bodybuilder´s Association). Za stoly rozhodčích usedly osobnosti jako Bill Pearl, Leo Stern a Earl Maynard, mezi závodníky zazářil Dennis Tinnerino. Přestože federace AAU soutěž zakázala, Yorton, sám aktivní účastník WBBG Mr. World, uspořádal s tichou pomocí Dana Lurieho druhý ročník PRO-AM Natural Mr. America 1979 v Los Angeles. Krutou pravdou je, že osamělí bojovníci vyhrávají jen ve filmech. Zatímco velké organizace zavíraly nad steroidovou scénou oči (vzpomeňte, jak dopadly antidopingové testy na OH 1976 v Montrealu), Chet Yorton svůj druhý životní boj napoprvé vzdal… Důvodem však byly pouze finance (do cen na první Natural Mr. America vložil svých 10 tisíc dolarů), absolutní nezájem médií a rovněž zklamání z toho, že jeho nadaný žák Ken Cole začal steroidy užívat.

Naplněná vize

Roku 1978 Yorton prodal posilovnu a odvezl rodinu do jižní Kalifornie. Naposledy se objevil na pódiu jako host soutěže NBA 1982 a pak na čtvrt století zmizel ze scény. Víme jen, že vlastnil antikvariát, zkoušel obchodovat s klenoty, měl stěhovací firmu a v současnosti vyrábí na zakázku unikátní nábytek. Protože měl stále železo v krvi, skutečně i obrazně, pokračoval v tréninku dvakrát týdně po 45 minutách. Na OCB (Organization of Competitive Bodybuilders) Yorton Cup 2006 v Pittsburgu  (organizátoři pojmenovali soutěž po něm) devětašedesátiletý atlet předvedl za zvuků skladby We are the champions exhibiční sestavu. Proslulým songem od Queen otevíral kdysi svoje soutěže NBA, neboť věřil, že skutečnými „šampióny“ jsou naturální kulturisté, kteří neobětovávají zdraví ani nepřekračují zákony.

Chet Yorton se udržoval ve skvělé formě i ve vyšším věku.

Yorton už před třiceti lety prošlapával cestu „přirozenému a čistému“ sportu svalů. I když neochutnal plody své práce, protože doba ještě nedozrála, jeho snaha vedla k postupnému rozšiřování naturálního bodybuildingu a dnes existuje jen v USA na 400 natural-soutěží ročně. Přesně tohle Yorton chtěl a jeho vize se konečně stala skutečností.

Bojovník proti dopingu loni oslavil osmdesátku.

Poslední sbohem

Zprávu o smrti svého otce postovala na webu GETBIG.COM jeho dcera Shannon Yorton Penna dne 5. prosince. Uvedla, že skonal přede dvěma týdny, z jiného zdroje vyplývá, že šlo o sobotu 21. listopadu. Shannon vzpomíná, jaký byl skvělý táta a jaké měla díky tomu báječné dětství. Dodává, že posledních deset let Yorton trpěl bolestmi páteře od starého zranění při autonehodě. Byl sedmkrát operován, ale nic nepomohlo. Krátce předtím Shannon postihla ještě jedna ztráta, zemřela totiž její matka Vicky. O souvislosti s nákazou koronavirem nejsou důkazy.

Galéria