Posmrtný portrét: Vladimir Usťužin
Když mu bylo 21 let, snil o výkonech světového rekordmana a budoucího olympijského vítěze Viktora Kurencova, zatímco sám dosáhl sotva k normě I. výkonnostní třídy. Trénoval od 14 let (narozen 4. dubna 1945) u trenéra Ivana Krivova, ale kupředu k lepším výkonům jej popohnal až mistr sportu Nikolaj Novosaďuk z klubu Dynamo ve městě Rovno na západní Ukrajině poblíž Polska, kde byl Usťužin (zvláštní příjmení, možná podle města Velikyj Usťug ve Vologdské oblasti, kde je dnes oficální sídlo Dědy Mráze) na vojně. Jednou kdosi trenérovi žaloval, že jistý nováček odvádí ostatní od pořádného tréninku, ale současně hází na prsa 160 kg činku. Domluvili se však a mladík od té doby docházel třikrát týdně, pak šestkrát a nakonec byl v činkárně skoro pořád.
V roce 1970 Ustjužin startoval na soutěži v Brestu a v kategorii do 90 kg nazvedal rovnou pětistovku, čímž se stal 10. členem klubu “500 kg” své váhy na světě. Roky ubíhaly, Usťužin nabral do první těžké váhy a na mistrovství Ukrajiny v září 1973 překvapil světovým rekordem v nadhozu 224 kg. Trénoval pilně a jako formu aktivního odpočinku koulel po písku u řeky ohromné balvany. Mistrovství SSSR 1973 v Tuapse: První do 110 kg byl Valerij Jakubovsky (380 kg), druhý Usťužin s 375 kg. Na mistrovství SSSR v Tbilisi v dubnu 1974 se nedostavil tehdy nejlepší vzpěrač stodesítky, zraněný Pavel Pěrvušin (172,5+215), chyběl taky Jakubovsky, zato přijel Viktor Chalin z Černigova. Ten dal v trhu 170 kg proti Usťužinovým 160 kg. V nadhozu Chalin zvládl 210 kg, Usťužin začal na 215 kg, nedal, ale napodruhé ano. Pak nechal naložit 222,5 kg, vzepřel a měl první zlato.
Jako šampión Sojuzu dostal Usťužin, vzhledově připomínající „menšího“ Sultana Rachmanova, důvěru pro ME 1974 ve Veroně, kde ve 110 kg kategorii narazil na osmnáctiletého Valentina Christova z Bulharska. Christov zde ustavil celkově sedm JSR, vedl na Usťužinem o 5 kg a byl lehčí. Silák z Rovna otevřel nadhoz s 210 kg a čekal, co udělá Christov. Když Bulhar uspěl na 220 kg, nezbylo než požádat o 227,5 kg, o 3,5 kg nad jeho vlastní SR. Vzhledem k základu 210 kg, tak-tak dopravenému do napnutých paží, málokdo věřil na jeho úspěch. Při první zkoušce s 227,5 kg po přemístění ani nevstal ze dřepu. Naposledy 3. pokusem však váhu dostal na prsa, vyrazil trochu mimo optimální dráhu a musel s ní tvrdě bojovat; dostal ale 3 bílá světla. Nebyl to dokonalý zdvih a mohl být klidně ohodnocen dvěma či třemi červenými, nicméně za skvělý boj si první nadhoz 227,5 kg (jinak 500 liber) v těžké váze první místo zasloužil.
Usťužin na MS 1974.
Na MS 1974 v Manile se Usťužinovi mimořádně vedlo v trhu (167,5 kg), zato v nadhozu skončil na 212,5 kg, které nicméně stačily na titul. Druhý Jürgen Ciezki (*1952) z NDR nazvedal o 2,5 kg méně, jako třetí se umístil začínající Jurij Zajcev (*1951). Dál se Usťužin ještě předvedl na Poháru družby v Jerevanu; dobyl 1. místo se 377,5 kg, za ním finišoval Ciezki s 375 kg.
Usťužin sedí vpravo dole.
Poslední soutěží Vladimira Usťužina byl Pohár družby v Záporoží v březnu 1975. Startoval mimo pořadí a nazvedal 385 kg (162,5 + 222,5 kg), vítěz kategorie Zajcev vyhrál součtem 390 kg. Čtyři další vzpěrači SSSR měli mnohem lepší výkon, než 2. a 3. v oficiálním pořadí! Armádní instruktor tělesné přípravy se Usťužin později věnoval výchově mládeže, v dubnu 2005 oslavil šedesát pět let a zemřel 2. září téhož roku.
