Powerlifting v ČSSR (4)

První neoficiální přebor ČSR nalezl místo v Chebu dne 30. listopadu 1974 a zde máte jména vítězů:

Do 67,5 kg	A. Soušek	Olomouc	512,5 kg
Do 75,0 kg	J. Václavík	Cheb	580 kg
Do 82,5 kg	P. Holeček	Hrádek n/Nisou	592,5 kg
Do 90,0 kg	V. Vaněk	Plzeň	632,5 kg
Do 110,0 kg	K. Kottnauer	Radotín	737,5 kg
Nad 110,0 kg	J. Ježek	Praha	787,5 kg

Náš nejlepší trojbojář Jan Ježek z Olympie Praha vytáhl od země vůbec jako první více než 300 kg a na svou dobu nasbíral fantastický trojboj 787,5 kg (265 + 192,5 + 330 kg).

První oficiální přebor ČSR 1975 se konal v Třinci:

Do 60,0 kg	M. Kalijanko	130+120+180 = 430 kg
Do 67,5 kg	A. Soušek	190+147,5+212,5 = 550 kg
Do 75,0 kg	T. Pryszcz	172,5+150+240 = 562,5 kg
Do 82,5 kg	J. Malenovský	197,5+155+242,5 = 562,5 kg
Do 90,0 kg	J. Wozniak	185+182,5+260 = 627,5 kg
Do 100,0 kg	F. Škorpík	227,5+160+285 = 672,5 kg
Do 110,0 kg	J. Ježek	255+190+325 = 770 kg
Nad 110,0 kg	J. Haškovec	245+185+290 = 717,5 kg

První oficiální přebor SSR 1975 v Topolčanech (benčpres první):

Do 60,0 kg:	J. Pukač	95+160+180 = 435 kg
Do 67,5 kg:	M. Huličiak	110+200+180 = 500 kg
Do 75,0 kg:	J. Lamper	157,5+180+205 = 542,5 kg
Do 82,5 kg:	L. Haszterman	160+180+235 = 575 kg
Do 90,0 kg:	M. Tvrdý	145+207,5+232,5 = 585 kg
Do 100,0 kg:	Ing. I. Uríček	160 210 250 = 620 kg
Do 110,0 kg:	Ing. J. Beťko	180+212,5+265 = 657,5 kg
Nad 110,0 kg:	MVDr. M. Baran	155+215+225 = 655 kg

Pozn.: Na premiérovém mistrovství Slovenska v silovém trojboji rozhodoval i dnešní vydavatel a šéfredaktor MUSCLE&FITNESS Ľudovít Major, který se výrazně zasloužil o propagaci nového sportu zejména v deníku Šport a v týdeníku Štart.

Jiří Ondráček

Viděno očima dneška – jaká krásná doba! Základním hnacím motorem byla směs elánu a chuti soutěžit, předvést se v tom dobrém, sportovním směru. Podmínky doslova primitivní, vybavení – činky všelijaké, staré ruské i novější pogumované z PLR, kotouče vah nejistých a nepřesných, stojany vratké, výška obtížně nastavitelná, lavičky rozmanité, i celodřevěné a bez potahu, signalizace praporky nebo jen zdviženou paží, pravidla – nekomplikovaná (zajisté mi dáte za pravdu, že většina sportů je dnes komplikovaná až běda, hlavně kvůli – nebo díky – penězům a technickému pokroku).

Scházelo se i 60 závodníků a byl z toho maratón trvající do půlnoci. Borci nastupovali v trenýrkách a tričku, někteří v bavlněném vzpěračském dresu, vídali jsme i teplákové bundy s plavkami, občas měl někdo bandáže z obinadel, úzký (ve srovnání s dneškem) opasek, prkénko pod paty a možná ručník pod osu činky na krk. Byly též povoleny kotoučky pod paty na dřep. A pamatuji na soutěž, kam si jeden klub dovezl vlastní lavičku (tak dobře, byla to Lokomotiva Česká Třebová)! Šlo o skutečné zvedání „silou – mocí,“ jak zní volný překlad anglického názvu.

S nečekaně zájmem o silový trojboj bylo nutno dořešit posloupnost soutěží tak, aby vrcholem snažení nejlepších byla účast na mistrovství ČSSR. Po prvním zkušebním mistrovství v Praze 1976 (37 závodníků) následovaly ještě dvě sezóny na nečisto v Trebišově a Kunovicích, než mohlo dojít k vypsání oficiálního mistrovství 1979 v Ružomberku.

Vladimír Nový řeší s Janem Nagyem otázku oblečení

Na snímku z roku 1977 je zajímavá situace: vrchník Vladimír Nový řeší s Janem Nagyem otázku oblečení – měl totiž na sobě plavky bez nohaviček, což pravidla nepovolovala; vlevo sedí jiný populární rozhodčí Jiří Zajíček (v pozadí v tmavých teplácích Papírník a Kocourek z České Třebové).

PWL-treneri

Na snímku ze školení trenérů v Kunovicích jsou nahoře zleva Jiří Hofírek, Ivo Karpíšek, Zdeněk Kužílek, další chlapík mi vypadl (Standa Hošek?), klečí Standa Nepožítek, Wolfík Zimmerman a autor.

Záběr z nástupu rozhodčích (zleva): Švub, Zajíček, Völgyák, Náprstek, Karpíšek, Lamper.