Průvodce historií dřepu s činkou (4)

V polovině století se objevili dva giganti, jejichž sílu i hmotu vytvořily těžké dřepy: Dough Hepburn a Paul Anderson. Projděme s nimi Zlatou éru dřepů ještě předtím, než surovou sílu nahradily dresy, bandáže a syntetické hormony. Kanaďan Douglas Hepburn (175 cm, 127-135 kg) v roce 1951 veřejně dřepnul 600 liber a po získání titulu mistra světa ve vzpírání 1953 se zlepšil až na 345 kg. Některé prameny naznačují, že Hepburn držel rekordy s 286 a 300 kg, překonané právě Andersonem.

Přírodní silák Paul E. Anderson (176 cm, 165 kg) se na dřepy zaměřil od prvního tréninku. Koncem roku 1953 pokořil 300 kg, v roce 1955 překonal výkonem 346 kg Hepburna. Od roku 1957, už jako profesionál, běžně dřepoval s váhami nad 500 kg. Zjištění hodnoty Andersenova nejlepšího dřepu je problematické, protože čísla pocházejí buď z tréninku, nebo exhibic bez rozhodčích, ale budiž. Anderson jako svůj maximální dřep uvádí 532 kg, statistik PWL-USA Herb Glosbrenner mu připisuje 545 kg (1957), historik D. P. Willoughby udává 526 kg, šéfredaktor časopisu IronMan Perry Rader otiskl číslo 521 kg.

Dr. Terry Todd prý viděl A. dřepnout s 545 kg a Robert Kennedy (MuscleMag International) píše o 599 kg. S ohledem na moderní vybavení a možnosti použití legálních podpůrných prostředků (steroidy rozhodně vyloučíme) by Big Paul mohl dnes dřepnout asi 600 kg; otázkou by nicméně zůstala standardní hloubka, určená pravidly zvolené federace.

Dough Hepburn