RETRO: GARRETT DOWNING

Bývalý mariňák, který miloval těžké železo

Bodybuilding je brutální. To platí nejen pro hardcore tréninky, přísné diety, ale také pro soutěžní výsledky. Vezměte si takového Garretta Downinga a jeho nicotný výčet titulů. Zvítězil na mistrovství Kalifornie 1995 a v roce 1999 vyhrál těžkou hmotnostní kategorii (nikoliv však absolutku) na NPC USA Championships, za co si odnesl profesionální licenci. Toť vše. Během jeho 14 profesionálních startů v letech 2000 až 2005 dosáhl nejvýš na 5. příčku. Při výšce 170 cm vážil 100 kg a měl vynikající horní polovinu těla, nohy však poněkud zaostávaly…
Jeho láska k těžkému železu se zrodila v Kuvajtu. Během pětileté vojenské služby u námořnictva, včetně 11měsíčního bojového nasazení v první válce v Zálivu, se věnoval powerliftingu. Tuto siláckou mentalitu pak přenesl také do svých kulturistických tréninků. Bohužel, když v roce 1993 dělal mrtvé tahy s rovnýma nohama se 184 kg, železo vyhrálo – a on vyvázl s utrženými hamstringy. Downing se posléze sice vrátil na soutěžní pódia, vysoká umístění mu však pořád unikala.
Ačkoli mu kulturistické štěstí zrovna nepřálo, přátelský válečný veterán to bere s nadhledem: „Chci, abych byl pamatován pro svůj charakter a proto, že jsem něčím přispěl do bodybuildingu.“

FAKTA
Jako člen armádního oddílu powerliftingu Downing – při tělesné váze 90 kg – zvedl mrtvým tahem 340 kg.

Downing o tréninku trapézů

• „Trapézy procvičuji po zádech. Přijde mi, že trapézy vytvářejí funkční celek spíše se zády, než s rameny.“
• „U krčení zvedejte ramena přímo nahoru, nedělejte žádné rotace dopředu a dozadu. Riskovali byste tím poškození ramenních kloubů.“
• „Velká činka mi u krčení ramen umožňuje použít opravdu těžké váhy, jednoručky zas nabízejí větší rozsah pohybu.“

Foto: CHRIS LUND