Retrospektiva wrestlingu: Alexander Garkavenko – Ukrajinský Samson

Teodor Sztekker

Některé země mají pestrou, dá se říci spletitou historii, jež v důsledku formovala povahové vlastnosti obyvatel. Třeba Ukrajina, největší evropská země. Od dob Kyjevské Rusi byla dobývána a ovládána Litevci, Poláky, Ottomany, Rakousko-Uherskem a Ruskem, potažmo Svazem Sovětů. Během 17. a 18. století tady vznikla silná Kozácká republika, nakonec rozdělená mezi Polsko a Ruskou říši a ve finále začleněná do SSSR. Dvě krátká období nezávislosti nastala po I. a II. světové válce, třetí a trvalé začalo po roce 1991 díky rozpadu Sovětského svazu. Proč to připomínám? Protože osobnost zápasnického mistra Garkavenka (Garkowienka, Garkovenka nebo Gargawienka) si přivlastňují jak Ukrajinci, tak Poláci, a na vině je právě a jenom vrtošivá historie.

Podle dat z jednoho litevského webu se narodil roku 1892 ve vsi Morozovka v Rostovské oblasti. Ukrajinský web uvádí 3. listopadu 1893,  polský seznam obětí Warszawského povstání přidává datum 10. října (1892). Rozdíly možná způsobilo datování ve starém (juliánském) a novém (gregoriánském) kalendáři. V mládí měl žít v Morozovce a pracovat ve mlýně. Byl od přírody ohromným silákem a pro pobavení lidí zvedal lehčí vozíky, nebo ohýbal rukama silné hřeby. Po čase vstoupil do kočovného cirku jako zápasník a v květnu 1915 v Jekatěrinoslavi (jinak též Novorossijsk, Dněpropetrovsk) utrpěl v roli Černé masky potupnou porážku od Ivana Poddubného. Ukrajinský web zase tvrdí, že se narodil v rodině plukovníka ruské kavalerie, vychodil reálnou školu v Kyjevě a začal studovat polytechniku, avšak školu opustil a utekl k zápasu. Debutoval v roce 1911 v Oděse, dále zápasil v Moskvě a St. Petersburgu. Do I. světové války vystupoval po Rakousku, Německu, Francii, Srbsku a Rumunsku. V Praze měl porazit Gustava Frištenského, v Moskvě Ivana Zajkina a roku 1914 v Kyjevě samotného Poddubného (srv. výše uvedený duel v Jekaterinoslavi 1915).

Alexander Garkavenko

Skládáním útržků informací z rozmanitých podkladů dojdeme ke jménu Teodor Sztekker, budoucí hvězda polského zápasu a důležitá postava v Garkavenkově životě. V letech 1915 a 1916 Sztekker přebýval na Krymu a pak studoval v Kyjevě, kde se mohl s Garkavenkem snadno seznámit. Už v únoru 1917, když vypukla tzv. únorová revoluce a došlo ke zhroucení carského samoděržaví, si lidé mohli domyslet, co bude asi následovat. V Kyjevě se chystalo vyhlášení nezávislosti Ukrajiny, sám Sztekker už byl ve vězení, při převozu přemohl stráže a před vstupem bolševiků do města někdy v půli roku 1918 uprchl do Polska. Je možné, že totéž už předtím navrhl Garkavenkovi a nakonec se oba sešli ve Warszawě, spíše ale Garkavenko opustil Ukrajinu sólo a emigroval do Polska, které bylo po krachu tzv. Polského království dne 11. listopadu 1918 vyhlášeno nezávislým státem. 

Zápasnickou kariéru Sztekker odstartoval v roce 1919 na mistrovství Warszawy a hned se stal nejlepším borcem Polska. Ačkoliv jej Garkavenko položil na lopatky, stali se dobrými přáteli a Sztekker neváhal pomoci uprchlíkovi z Ruska, který neměl potíže se soupeři, ale neuměl jazyk a těžko se v zemi orientoval; nakonec spolu i bydleli. Polák s Ukrajincem se například zúčastnili mezinárodního turnaje v Kielcích v květnu 1921, kam přijeli významní borci Ivari Tuomisto z Finska, Jacob Koch z Německa, český silák Antonín Dostál, Řek Kawalos, mistr Evropy Frenkiel z Lodźi a další; vyhrál Garkavenko. V březnu 1923 se Garkavenko objevil v pražské Lucerně a jedním z jeho soků byl Gustav Frištenský. Oba kamarádi se nakonec rozhodli změřit síly s americkými borci – ve stylu chyť jak můžeš – a odpluli do Ameriky.

Alexander Garkavenko

Garkavenko dospěl do země neomezených možností 10. října 1923. Podle ukrajinských novin “Svoboda” vážil 145 kg na výšku nad 190 cm a v soupažném zdvihu dosáhl výkonu 160 kg (nevíme ale jak – nadhozem sotva). V půli prosince se ukrajinské komunitě v Philadelphii představil 30letý muž impozantního držení těla s nadměrně vyvinutými svaly, plný humoru a jiskry. Na aréně se omotával tlustou železnou pásovicí a svými zuby z ní uhryzával kousíčky kovu, na hrudi držel 200-kilový kámen a dva pomocníci jej rozbíjeli kladivy, řetězy překusoval jako špagety a nechal si rozevírat sepnuté ruce 24 lidmi.

Najal manažera Jacka Pfeiffera a už v únoru 1924 v Chicagu porazil tři soupeře, ve Washingtonu zdolal litevského šampióna Norkuse a v červnu Poláka Zawadského. Novináři jej začali nazývat “Alexander Veliký” a “Ukrajinský Samson.”  Vynikal hlavně v technikách přehoz přes hlavu a tzv. větrný mlýn, kdy dostal soupeře na ramena, zatočil se praštil s ním na žíněnku. V té době působilo na amerických žíněnkách hodně Ukrajinců včetně Vladimíra Kirilenka, Ivana Železniaka, Wladyslawa Maksymiaka nebo Vasilije Rudiaka. A 29. listopadu 1924 dorazil na turné Ivan Poddubny, ale k jejich vzájemnému duelu nedošlo.

(dokončení příště)