SÍLA SOVĚTŮ: M. GROMOV a  A. BOŽKO

Michail Gromov

Pro armádu byl generálplukovník Michail Gromov vynikajícím pilotem, účastníkem bojů za osvobození země od nacistických okupantů, Hrdinou Sovětského svazu a držitelem nejvyšších státních vyznamenání. Pro vlast byl zakladatelem zkušební školy pilotů (1941) a rekordmanem v dálkových letech, který v roce 1937 přeletěl v primitivním letadle z Moskvy do USA přes Severní  pól za 62 hodin – bylo to 10 tisíc kilometrů. A pro vzpěrače byl mistrem SSSR z roku 1923 a v období 1959-1961 předsedou národní federace vzpírání.

Narodil se 24. února 1899 do rodiny vojenského lékaře v provinčním městě Tver, ležícím asi 170 km od Moskvy. Dětství strávil ve vesnici Losino-Ostrovsky ve Rževské oblasti. V letech 1916 -1917 studoval na Vyšší technické škole v Moskvě, pak přestoupil na kurzy teorie létání, odešel do armády a bojoval v Občanské válce. Po získání titulu profesora se stal instruktorem létání a testovacím pilotem. Za 2. světové války velel divizi bojových letounů, po válce měl místo zástupce ředitele dálkového letectva Nejvyššího sovětu SSSR. Zemřel v roce 1985.

Michail Gromov

Nás ale zajímá jeho vzpěračské období. V biografii “Na zemi i v nebi”  uvádí, jak ve 13 letech sportoval na lyžích a bruslil, obdivoval mužnost a bohatýrskou sílu. K narozeninám si vyžádal peníze a místo dárků koupil v Moskvě čtyřpudovou (64 kg) činku. Odvezl ji vlakem do vesnice, z nádraží odtáhl na saních domů a začal posilovat. V roce 1916 už žil v Moskvě a přihlásil se do klubu “Sanitas” v aréně Sergeje Morro – Dmitrijeva, kde trénovali slavní siláci Alexander Bucharov a Jan Sparre. Po několika měsících ustavil rekord Moskvy v tlaku v polotěžké váze zdvihem 80 kg. Dozvídáme se dále, že v 18 letech (1917) měřil 184 cm, kolem krku měl 43 cm, biceps 42 cm a stehno 64 cm.

Přišel březen 1923 a Gromov startuje na mistrovství SSSR v Moskvě, kam přijelo 53 závodníků. Vážil 87,7 kg a v kategorii nad 82,5 kg předvedl soupažný tlak 86,7 kg, trh jednou paží 69,4 kg, soupažný trh 81,9 kg, nadhoz jednou paží 74,8 kg a nadhoz soupažně 118,8 kg. Kuriozitou je, že závodníci měli na 5 disciplin celkem 25 pokusů!

Alexander Božko

Alexander Božko (8. března 1915 v Grozném – 26. října 1977 v Moskvě) přispěl rozmachu sovětského vzpírání jako závodník, autor tréninkových manuálů a trenér. Do národního povědomí pronikl 2. místem z mistr. SSSR 1936 kategorie do 82,5 kg. Startoval tady celkem desetkrát (!), vždy pobral medaili a mistrem se stal v letech 1940 a 1941. Nejlepší trojboj ve střední váze měl 357,5 kg, v lehko-těžké 385 kg. Jeho nejsilnější zbraní byl nadhoz, slabinou naopak tlak. Reprezentační dres oblékl dvakrát, v roce 1946 na MS v Paříži obsadil 6. místo ve střední váze (95 + 107,5 + 150 kg). Z mistrovství Evropy 1947 v Helsinkách dovezl domů stříbro za 355 kg (102,5 + 107,5 + 145 kg). Domnívám se, že jej značně oslabovalo shazování do střední váhy, zvláště ve věku 32 let. Božko zlepšil 28 rekordů SSSR ve dvou vahách. Do 75 kg posunul nadhoz od 145 kg do 155 kg, do 82,5 kg od 146,5 kg až na 165 kg. V letech 1950 až 1970 působil jako hlavní trenér ozbrojených sil SSSR, v 70. letech trénoval vzpěrače v Rumunsku. V roce 1959 vydal příručku “Ťažolaja atletika.”

Alexander Božko

Božko měl syna Michaila, který vynikl na Všesvazovém konkursu siláků v roce 1948. Ve váhové třídě do 80 kg získal 3. místo za 34 trhů jednou paží se 32 kg bulinou, 13 soupažných nadhozů se dvěma 32 kg bulinami, tlak 82,5 kg a nadhoz 110 kg.