Siláci s mečem (1)

Ve škole jsem neměl moc rád dějepis, to přiznávám, ale určitá období dějin ano, třeba husity, francouzské mušketýry (pod vlivem filmů s Gérardem Philipem, Jeanem Maraisem a Gérardem Barrayem) nebo později historii dobývání amerického západu. Obdivoval jsem muže silné jako Tarzan, odvážné jako Jánošík a statečné jako Old Shatterhand, a bojovníky, kteří to uměli s mečem, šavlí, palašem, rapírem i kordem jako pan Wolodyjowski, kapitán Fracasse či Edmond Dantés.

Starší filmová spodobnění podobných postav jsou v oblasti ovládání sečných a bodných zbraní hodně neumělá až amatérská, dnes ale řada herců toto brutální a smrtelné umění důvěryhodně ovládá; vezměte třebas šermířské scény z filmu Gladiátor. Nahlédněme daleko zpátky do historie a oživme jména i činy skutečných siláků s mečem. Byli vycvičení v rytířské disciplíně, strávili půl života na koni a jejich řemeslem bylo zabíjení.

JOHN DE COURCEY Chronologicky prvním z našeho výčtu mistrů meče je Anglo-Normanský rytíř John de Courcey (1177-1204? 1219?), jeden z podmanitelů Ulsteru na severu Irska za vlády krále Henryho II. Muž gigantické síly a velikosti, popsaný současníky jako „…mohutný, vysoký blondýn, robustně stavěný, s končetinami jen z kostí a svalů, plný odvahy a touhy po dobrodružství.“ Po křivém obvinění místním sokem Hughem de Lacy, prvním hrabětem z Ulsteru, u krále Johna, jej napadli u kostela, když neměl zbraně, Courcey ale vytrhl ze země těžký dřevěný kříž a než jej přemohli, zabil jím 13 žoldnéřů.

Krátce nato, jako řešení sporu mezi francouzským králem Filipem a vládcem Anglie Johnem, sjednaly strany souboj dvou siláků. Král John neměl nikoho lepšího než Courceye, jehož nakonec přesvědčili. Lord z Ulsteru však vlastnil takové renomé a vznosnou postavu, že francouzský rytíř souboj předem vzdal. Filip žádal skutečný důkaz jeho síly, přinesli tedy kvalitně vyrobenou přilbici a postavili ji na dřevěný špalek. Courcey napřáhl, máchnul čepelí, přilbu prosekl a zaťal meč tak hluboko do dřeva, že jej kromě něho nikdo nedokázal vytáhnout.

WILLIAM WALLACE Největší hrdina Skotska, neochvějný patriot a vůdce odboje proti anglické okupaci se narodil v lednu 1272 ve městě Elerslie. Někdy v té době skonal anglický král Henry III. a na jeho místo nastoupil Wallaceův budoucí smrtelný nepřítel Edward I. Plantagenet, zvaný Longshanks; výškou kolem 185 cm si přezdívku vskutku zasloužil. Také mladý Wallace vyrostl, a hodně – údajně měřil 200,5 cm. Vůdcem se tenkrát mohl stát jen šlechtic, nebo charismatický muž velké síly, výdrže a odvahy, mistr v zacházení s mečem, sekerou a kopím.

Podle historických údajů se Wallace oháněl obouručním mečem o délce sedm stop (213,5 cm) a váze 18 kg. Fragmenty této zbraně jsou dnes uchovány v kostele v Edinburghu. Existoval však i druhý meč, dlouhý jen 168 cm a vážící necelé 3 kg. Po porážce Skotů u Falkirku v roce 1298 Wallace pobýval ve Francii. Byl zajat zradou skotského šlechtice a 23. srpna 1305 nesmírně krutě popraven. Vcelku vydařený portrét bojovníka podává film Braveheart (1995), s Melem Gibsonem v hlavní roli i režii. Vzhledem údajné výšce 173 cm – 175 cm se Gibson hrdinovi fyzicky moc nepodobá, bojové scény ale natočil hezky.

Na obrázcích je portrét W. Wallace a Mel Gibson.