SILÁCKÉ DISCIPLÍNY: DRŽENÍ ZÁTĚŽE NA PRSOU VLEŽE

SILÁCKÉ DISCIPLÍNY: DRŽENÍ ZÁTĚŽE NA PRSOU VLEŽE

Trik z kategorie podpůrných (nosných) výkonů, jehož náročnost a tím také diváckou přitažlivost siláci zvyšovali 1. různými polohami těla (s oporou pat a týlu hlavy mezi dvěma židlemi, v zápasnickém mostu na chodidlech a temeni hlavy), nebo 2. umístěním desky pobité hřeby pod záda, případně na hrudník. Jako zátěž sloužily kovadliny, kameny a betonové bloky, do nichž pomocníci bušili těžkými perlíky, dále desky s lidmi a těžkými zvířaty.
Nebezpečnost výkonu potvrzují následující případy: pomocník Joea Greensteina se netrefil do kamene a udeřil siláka do hlavy; The Young Apollo (Paul Anderson z Melbourne) utrpěl zranění ramene; během vystoupení ukrajinského siláka Vasilije Dziuby v roce 1938 jeden pomocník minul kovadlinu a zlámal silákovi žebra.
● Joe Greenstein (165 cm, 68 kg) držel vleže zády na desce pobité hřeby 180 kg kovadlinu, do níž bušili dva pomocníci (cca 1938). Jindy držel na hrudi dřevěný most, po němž přecházeli lidé a koně.

Joe Greenstein

● Dva vojáci tloukli 12 kg kladivy do 240 kg kamene, ležícího na prsou polského kanonýra Wladyslawa Pytlase (1926).
● Leon Samson z Darwinu v Austrálii (nar. 1932) držel na hrudníku 500 kg balvan, rozbíjený dvěma siláky; navíc ležel na desce s hřeby (1965).
● Kámen vážící 400 kg na prsou ukrajinského zápasníka Alexandra Garkavenka (TV 145 kg) rozbíjeli dva asistenti (Philadephia, 1924). Silák je při tom varoval výhružným výrokem: „Bijte, chlapci, dokud ležím. Až vstanu, budu bít já vás!“
● Nejsilnější muž Ukrajiny Dmitri Chaladži (180 cm, 130 kg) ležel na hřebících a nechal si na prsou rozbíjet 700 kg blok z betonu. Vleže zády na rozdrceném skle držel hrudníkem betonové desky o váze 1500 kg, do nichž dva pomocníci tloukli kladivy. Vleže na hřebících měl na prsou desku se hřeby otočenými hroty dolů a na prsou držel betonový kvádr vážící 500 kg, rozbíjený perlíky (2010).

Dmitri Chaladži

● Polsko-americký silák Stanley Radwan (1908 – 1998) držel ve vodorovné poloze na hrudi 900 kg závaží, také ležel na špičkách hřebíků (1962).
● Francouzský vzpěrač Victorius (nar. 1871 v Metz; 175 cm, 100 kg) držel vleže na prsou rovnou tunu (cca 1900).
● Polák W. Pytlas držel vleže na hrudníku 140 kg fošnu a na ní 20-členný hrající orchestr (1926). V jiném čísle držel 140 kg desku s ruským kanónem ráže 7,5 cm.
● Beloruský silák Jakuba Čechovskij (TV 135 kg) držel vleže na zádech desku s deseti lidmi a odhadnutou váhou 750 kg. V pozici zápasnického mostu takto udržel orchestr s 30 hudebníky (1915).
● Wilfred Cabana z Quebecu (TV 88 kg) udržel na prsou most s najetým autem a čtyřmi psažéry (odhad 1045 kg, cca 1910).
● Skupinu mužů o váze 820 kg udržel na prsou vleže v zápasnickém mostu Georg Lurich z Estonska (1908).
● Slona o váze 8 až 9 tun udrželi na hrudníku australan Paul Anderson (ten navíc ležel na desce pobité hřeby, cca 1935) a indický Herkules Ramamurty Naidu (cca 1920).
● V tréninku na silácká vystoupení udržel Arthur Saxon (TV 95 kg) vleže na prsou desku s 34 půlmetrákovými pytli písku o celkové váze 1700 kg (1908).
● Ukrajinec Dmitri Chaladži (TV 130 kg) držel vleže v zápasnickém mostu činku se sedícím mužem (330 kg), na prsou desku se třemi stojícími muži (310 kg), celkem 640 kg. Někdy dosáhla celková váha 1000 kg (roku 2008).
● Jedno takové číslo z programu Krále železa Siga Breitbarta (TV 100 kg) vyžadovalo jeřáb, kterým nadzvedli tři žulové kvádry o celkové váze 1860 kg (tento údaj stojí v popisce ke snímku) a položili je silákovi, ležícímu zády na podložce, na hrudník. Ale to ještě nebyl konec! Nyní nastoupili tři svalnatí chlapi s 10-kilogramovými perlíky a začali vší silou do kamenů bušit. Rány, doprovázené smrští odletujících odštěpků, trvaly tři až čtyři minuty. Benčpres s 300 kg, se stahovacím trikem a svaly plnými steroidů, je proti tomu peříčko – a můj respekt k tomuto polskému Židovi začíná stoupat do nebes (cca 1920).