Sonda: Dan Lurie

Sonda: Dan Lurie

Jak Ferrigno trénoval?
DL: Vždycky jsem mu radil, aby používal lehčí váhy, ale Lou to odmítal. Neměl zkrátka tu moji vytrvalost. Já bych dělal 5 nebo 10 sérií po 15 opakováních, ale na něho to bylo příliš. Lou dělal jen 3-4 série s těžší váhou a fungovalo mu to. Ale hlavně jsem se ho ptal: „Lou, bereš nějaké steroidy?“ A on mi lhal, potvrdil to jeho otec Matty. Řekl jsem: „Je ti známo, že Lou bere steroidy, které ho mohou zabít?“ A víš, co odpověděl? „Není důležité, jestli zemře, důležité je, že vyhraje.“ Já na to „Matty, ty jsi zešílel!“ Kdo by obětoval syna jen proto, aby vyhrál nějakou všivou soutěž? Snažil jsem se Ferrigna protlačit do pojišťovnictví, protože jinak dřel v ocelárně, přesvědčoval jsem ho „Jsi populární, lidé ti budou kvůli pojistkám sami volat. Pošlu tě na školení.“ Jeho ale peníze nezajímaly, chtěl být hlavně slavný.
Kvůli čemu jste se soudili?
DL: Obžaloval mne kvůli fotografii v jednom čísle časopisu, na níž se Steve Michalikem propagovali moje výrobky. Lou tvrdil,že ačkoliv podepsal rozvázání smlouvy, bylo mu méně jak 21 let, já však prokázal opak. Dosvědčila to moje sekretářka podpisem na datovaném dokumentu. Ferrigno měl dva dobré advokáty a jeden byl přítelem soudce, takže jsem musel zaplatit dost peněz. O pár let později na soutěži v Kalifornii na to už zapomněl a pozdravil mne s otevřenou náručí jako dobrého přítele. Podruhé však zasyčel: „Ty židovský pse, až tě jednou s tátou pohřbíme, bude to nejšťastnější den v mém životě.“
(pokračování)

Rubriku KRONIKA připravuje JOSEF ŠVUB