Nesmrtelný Sandow

NESMRTELNÝ SANDOW

      Jistě bude zajímavé – a pro většinu čtenářů objevné – popsat typické varietní vystoupení Eugena Sandowa, jimiž se uvedl a posléze proslavil téměř po celé zeměkouli. Vystoupení vzniklo v Anglii předtím, než v r. 1893 odjel do USA, a Sandow je postupně dotáhl až k dokonalosti. Možná také objevil klasický styl představení, který byl mnohem osobnější, než vojenský styl ostatních německých a pruských siláků.
     Sandow vystupoval v leopardí zástěrce, růžových punčocháčích a řemínkových sandálech. Na jevišti byla umístěna velká, shora osvětlená skříň, v níž několik minut předváděl ukázky pózování svalů celého těla. Pak světla zhasla a začala druhá, silácká část. Prvním číslem bylo rozcvičení s 57 kg činkou, kterou zvedl trhem jednou paží nad hlavu, přehodil do druhé ruky, pustil dolů a chytil do ohbí loktů, znovu vyhodil nad hlavu, znovu chytil a nakonec s činkou před tělem skákal přes osu (mezi rukama) vpřed a vzad. Rivalové tuto část vystoupení zpochybňovali, nicméně jistý novinář poznamenal: „Nezáleželo na tom, jakou váhu zvedal, nebo zdali vůbec něco zvedal, přišli jste a byli doslova ochromeni ryzí krásou jeho postavy.“ Pokud jde o skutečnou sílu, Sandow vytlačil pravou paží 55 kg. Z toho lze vyvodit, že soupažně MOHL čistě vytlačit 108 kg, tahem bicepsů zvednout 70 kg a soupažně nadhodit asi 154 kg (ve skutečnosti kvůli chabé technice zvedal sotva 125 kg). V trhu jednou paží zvládl 80 kg, nadhozem jednou paží 82,5 kg (s jednoručkou, což by ukazovalo na 90 kg s delší osou). Soupažným trhem zvedal mezi 96–100 kg. Podle výkonů na pružinovém dynamometru, kde mu naměřili 270 kg v síle zad a 395 kg v síle nohou, mohl Sandow zvládnout mrtvým tahem asi 235 kg.
      V čísle „Římský sloup“, kde silák visel hlavou dolů v podkolení na řetězech, opíral se chodidly o sloup a silou břišních svalů zvedal až 70 kg, přišla ukázka rovnováhy. Sandow vyvažoval na hůlce lehkou činku (25 kg), hůlku si postavil na bradu, odhodil ji úderem ruky a činku ve vzduchu zachytil. Dále se položil na záda, přetáhl přes hlavu a vytlačil 85 kg činku, kterou položil na kolena pokrčených nohou; potom stejně dostal do napnutých paží 125 kg činku, na jejíž konce (koule) se posadili dva muži z publika. Po odložení činek Sandow vstal a udělal salto; často předváděl salta dozadu, dopředu, přes židli nebo se dvěma jednoručkami.
      Při jednom utkání nadzvedl jedním prstem 10 cm nad podlahu váhu 278 kg. Jediný světový rekord ve vzpírání, který Sandow vytvořil, byl šroubový tlak pravou paží 122,1 kg (1891). Ještě jedno jevištní číslo – silák si lehl hlavou a patami na dvě židle, takže jeho natažené tělo tvořilo jakýsi živý most; pak si na něj nasedali muži z publika o celkové váze až 350 kg, přičemž všichni měli nohy ve vzduchu! Drobnější triky, které by na jevišti nebyly dobře vidět: Sandow zlomil v prstech anglickou minci 1 penny, udělal shyb na každém prstu jedné ruky včetně palce (zde použil jako závěs provaz), a zejména trhání karet, kde byl skutečným mistrem. Po vyndání karet z obalu roztrhl rukama jeden balíček (52 kusů) na osminy, dva balíčky čistě roztrhl na čtvrtiny a tři balíčky – 156 karet – rozpůlil na dva díly. O „Nejsilnějším muži světa“ kolovaly četné historky; jak zlomil vaz býkovi nebo zabil jednou ranou boxera, ale nejsou pravdivé. Faktem ovšem je, že v zápase porazil 3 profi-zápasníky najednou. Když jednoho skolil na zem, už nesměl vstát, a tak je všechny zdolal. Příště se kriticky podíváme na jeho postavu.