O stravování a tak

8.6. 2009

Oslavy, setkání, večírky a hostiny, svatby a rauty, všude jídla a pití nadbytek, abyste hostitele nepomluvili. Jíme, abychom žili, nebo ne?

Uvažujte: Která každodenní činnost má nejvýznamnější vliv na váš vzhled, náladu a notabene zdraví? Spánek, sex a pití piva je špatně, v první řadě je to právě jídlo, pohon, energie a výživa pro naše tělo. Už dávno je známo, že špatný (z hlediska biologické kvality a stravitelnosti), nahodilý a nadměrný příjem stravy je viníkem hrozivě narůstající obezity a tzv. civilizačních chorob naší populace, nikoliv prioritně nedostatek pohybu, jak hlásají advokáti aerobních lekcí. Vím, že ženy po návratu z hodiny aerobiku přijdou domů a slupnou všechno, co vidí – tak jsou vyhládlé; v čem je tedy smysl?

Znovu přemýšlejte: Kolikrát týdně se při jakékoliv svalové činnosti poctivě zapotíte? A kolikrát týdně jíte? K tomu skutečná příhoda. Jednou jsem byl pozván na pracovní oslavu. Po projevech se podávalo občerstvení, dva chlebíčky, dva máslové věnečky a zrnková káva se smetanou.

Když jsem pochutiny na tácku odsunul ke svému sousedovi, naproti sedící muž, nakvašený tlouštík s ohromným břichem, jízlivě podotkl: „Tohle ty nejíš? Zkazil by sis postavu nebo co?“ Odpověď na provokační otázku jsem diplomaticky spolkl místo zákusku, protože jakékoliv argumentování nemělo význam.

Lidé nevidí rádi, když se někdo něčím odlišuje, ať již majetkem, luxusním autem nebo štíhlou či svalnatou postavou, jejíž uchování vyžaduje oběti a odříkání. Ona zášť však jen maskuje jejich nezájem cokoliv pro to udělat. Na druhé straně mezi nejvíc a nejčastěji inzerované zboží patří právě potraviny; lidé tlaku podléhají, kupují a jedí, jedí a jedí…

Proč musíme jíst? Abychom získali energii pro výrobu tělesného tepla a práci, abychom získali látky na obnovu tkání, tělesnou i duševní činnost a růst – nikde nestojí, že pro chuť. Ve staré Indii měli například přísný stravovací rozvrh. Radili jíst nejprve části hutné a končit tekutinou, vše vsedě. Kněz Hariskandra kázal toto: „Ó vězte mužové, že vašemu zdraví nic tak neprospívá jako teplá lázeň, střídmé požívání tučné stravy, hojně čerstvého mléka a styk s mladými dívkami.“

Starořímský lékař Galenos věděl, že nadměrné jídlo vede k mrtvici. Pozoroval totiž gladiátory, jinak těžce trénující sportovce, a všiml si, že se přejídají a pak předčasně umírají. Původní lidé byli lovci, stravující se nepravidelně, navíc hlavně bílkovinami a tuky. Pak přišel rozvoj zemědělství, lov upadl a člověk přešel na víceméně pravidelnou sacharidovou stravu. Od té doby (cca před 10 tisíci lety) se nic nezměnilo, jen to, že člověk ztratil instinkty „jíst jen když má hlad a jen to, co tělo potřebuje.“

Nadváha je důsledkem kombinace několika faktorů. Genetika – děti obézních rodičů bývají také obézní, tělesný typ – kulatý endomorf stěží získá štíhlost ektomorfa nebo svaly mezomorfa. Pohlaví – muži mají více svalové hmoty a spálí v klidu až o 20% více kalorií než ženy. Věk – k stáru klesá metabolismus a ubývají svaly, tuk se snadněji ukládá. Mladík ve věku 18 let může mít 15% tělesného tuku, v šedesáti už 25%. Tělesná nečinnost – lidé s nadváhou bývají obecně méně aktivní. Tučná jídla – obézní lidé přijímají ve stravě více tuku, než lidé s normální váhou. Zdraví – asi 5% případů obezity je spojeno s poruchami metabolismu a hormonální nerovnováhou.

Když napíši, že řešením nadváhy je dieta a cvičení, čtenáři M&F to pochopí, ne však běžní lidé. Kolik jsem už viděl těch, kteří kila navíc řešili skoro hladověním? Jeden známý se přeorientoval výlučně na zeleninu, jiný jedl 3x denně netučný tvaroh. ..

Dnes naštěstí máme časopisy a odborné knížky, internet, fitness-centra a poradny s odborníky, jen chtít. A pohyb? Nemusíte hned uběhnout 10 kilometrů nebo šlapat hodinu na rotopedu. Není nutno nasazovat režim ze Tří mužů ve člunu – denně pětimílová procházka, libra hovězího a litr piva. Ráno jděte pěšky do práce, místo výtahu choďte po schodech, v polední pauze se chvilku proběhněte a navečer si dejte 20 minut klusu s chůzí. Mimochodem, ta moje odpověď nerudnému tlouštíkovi, kterou jsem již měl na jazyku, byla „Protože nechci vypadat jako ty!“