Síla z minulosti: Sig Breitbart (2)

Breitbart rád pracoval s obyčejným hutnickým materiálem, který předem nabízel divákům k osahání a kontrole. Tohle si prostudujte: Holýma rukama lámal hřeby, smotával půlpalcové železné pruty do spirály, rukama i nadechnutím hrudníku trhal řetězy. Roztrhnul na dvě poloviny dva kusy galvanizovaného plechu o rozměrech 15×15 cm, tlustého přes 2 milimetry. V rukou zformoval 210 cm dlouhý železný pás, 4,5 cm široký a 1,3 cm tlustý, do tvaru jetelového trojlístku. Do tvaru podkovy ohnul 25 cm dlouhý železný hranol o průřezu 1,5 x 1,5 cm. Silou zubů překousnul řetěz – na přiložených fotografiích vidíte rozpůlený článek i to, že šlo o řetízek stáčený z drátu, nikoliv kovaný.

Ve fyzicky náročnějších číslech (myslím tím na sílu CELÉHO těla) držel vleže zády na zemi tělem most, po němž přecházeli koně a býci. Pak si lehl zády na fakírskou desku s hřebíky, na hrudník vzal další desku a na té umístili kruhovou dráhu, po níž jezdili dva muži na motocyklech. Ohromnou nosnou sílu předvedl tak, že stál s rukama v bok a na hlavu mu položili 10 m dlouhou kolejnici. Na každou stranu se pověsil až tucet (12) mužů, kteří svojí váhou kolejnici ohnuli.

Známý efektní trik – probíjení hřebíků skrz prkno – Breitbart dotáhl tak daleko, že hřebík o průměru půl centimetrů a délce 15 cm prohnal jednou ranou ruky skrz tři 2,5 cm tlusté fošny, proložené plechovými pláty. Hlavičku hřebíku navíc otupil, takže při použití kladiva se hřebík ohnul. Experti odhadli sílu tohoto úderu na 900 kg. Krátce po návratu do Evropy, dne 11. října 1925, Sieg vystupoval v berlínském divadle. Při prorážení rezavého hřebu fošnami minul, zranil si nohu a dostal otravu krve. Zemřel 12. října 1925 v charitativním špitále.

Breitbartův potomek Gary Bart nicméně tvrdí něco jiného a data nesouhlasí; buď den osudného vystoupení, nebo datum smrti. Silák prorážel fošnu, která mu ležela na kolenech, netrefil se a zapíchl si hřeb do stehna, to víme. S následnou gangrénou strávil v nemocnici 8 týdnů (to přesahuje všechny oficiální údaje) a bezmocně sledoval, jak mu amputují jednu a pak také druhou nohu. Smrti se dočkal po deseti operacích. Jen o dva dny později, 14. října 1925, skonal v Londýně Eugen Sandow.