Sonda: Dan Lurie
Sonda: Dan Lurie
Povězte něco o nejlepší éře bodybuildingu.
DL: Bylo to v době před steroidy, které náš sport zruinovaly. Jistě znáte jména řady borců, kteří na ně zemřeli. V roce 1971 jsem na obálce svého časopisu MTI (Muscle Training Illustrated) varoval před nebezpečím anabolik. Po nějakých 35 letech vše vychází najevo a týká se to téměř každého sportu. Steroidy už jsou na školách a berou je i ženy. Současný bodybuilding už tolik nesleduji, ale když vidím dnešní šampióny, tak nevěřím svým očím. Arnold nebo Sergio vedle nich působí jako začátečníci. Všichni také vypadají stejně, protože užívají stejná anabolika. Pamatujete na to, jak se po roce 1968 změnila Arnoldova lýtka? Žádný trénink, ale implantáty. V současnosti hodně zhubnul, ale lýtka má pořád stejná, mohl by to potvrdit každý chirurg. Tohle v médiích nikdo nepublikoval a já mohu říci, že se o tom mnoho let hovořilo. Když Arnold v roce 1968 přiletěl do USA, vítal ho na letišti Franco Columbu, já a moje žena. Arnold nebyl zlý, ale osahával děvčata v restauracích. Publikoval jsem jej v časopise a pomohl mu nahoru ke slávě, a on mne za to dal k soudu.
Popište svůj vztah s Joe Weiderem.
DL: Weider žil ve 40. letech v Kanadě. Pokud jste chtěli z Kanady něco poslat, bylo nutno zaplatit 10% daň, a poté dalších 10 % v Americe. Takže všechno zboží bylo zdaněno 20 % plus ještě náklady na přepravu. Stali jsme se partnery, protože potřeboval pomoc při distribuci činek a nářadí. Používal moje jméno v inzerci stejně, jako to dělal Hoffman s Johnem Grimekem. Předváděl mne jako hubeného kluka s nemocným srdcem, který se s pomocí jeho systému stal nejsvalnatějším mužem Ameriky. Tohle mne později diskvalifikovalo, protože mne nařkli z profesionalizmu, kdežto u Grimeka nic takového neudělali. Zpočátku jsme každý rok vydělávali tak 5000 dolarů brutto. Později zisky vzrostly na 100 000, ale Weider už se o ně nechtěl dělit. Tak odstranil z inzerátů moje jméno a nahradil je svým, nakonec už měl pozici a mne nepotřeboval. Mohu říci, že pracoval velmi tvrdě, ale v obchodě byl bezohledný. Před lety byl na operaci kýly a já mu zavolal. Probrali jsme staré dobré časy a mládí, protože máme sklony na bývalé křivdy zapomínat. Dosáhl jsem svého úspěchu, ale vždy jsem cítil, že já jsem moucha a on je slon. Rozešli jsme se v roce 1949.
Povězte něco o WBBG.
DL: Joe Weider se vždycky snažil pořádat svoje soutěže tehdy, když já měl v New Yorku svoji show. Jeden z mých kamarádů Tony Minichello pracoval pro IFBB a měl mne podrazit tím, že uspořádá soutěž IFBB ten samý den. Moje soutěže bývaly naprosto vyprodané a museli jsme ještě přistavovat židle navíc. Nikdy jsem nikoho nediskvalifikoval a o politiku se nestaral. Pokud jste byli členem IFBB a startovali jste v soutěži AAU nebo mojí, tak vás potrestali. To není fér, protože kulturisté mají mít právo se rozhodnout. (pokračování)
Rubriku KRONIKA připravuje JOSEF ŠVUB
