Vince Gironda: Konec jedné éry (1)
Vince Gironda: Konec jedné éry (1)
Pete Rowley byl kulturista z Las Vegas, který nějakým způsobem získal Girondovo přátelství a navštívil jej krátce poté, kdy svoji legendární posilovnu prodal. Zde máte jeho vzpomínky.
Hovořil jsem s Vincem telefonem a naše konverzace se nesla v duchu dřívějška – diety s vysokým obsahem tuku a málo sacharidy. Pak jsem se zeptal, zdali ještě má fotografie, jimiž byly vyzdobené stěny posilovny. „Mám je,“ odvětil, „ale ne všechny.“ „Já sám vlastním rozsáhlou sbírku fotek starých kulturistů, ale ty máš některé, které bych rád získal, třeba Monte Wolforda.“ „Monty měl stejný rozměr stehna nad kolenem, jako nahoře. To byl i můj cíl,“ řekl Vince, „ale ještě jsem ho nedosáhl.“ Jak se vám líbí operativní slovo ještě? Po další diskusi jsem se zeptal: „Kam dnes bereš své klienty, Vince?“ Dal mi adresu a telefon a rozloučili jsme se.
O pár týdnů později jsme s manželkou sedli do auta a zamířili do Kalifornie. Přespali jsme v motelu a ráno stáli na adrese 11262 Ventura Boulevard. Když jsem viděl, jak firma bourá budovu, srdce mi kleslo kamsi do hlubin. Dělníci nám dovolili vejít dovnitř a já začal v duchu dávat posilovnu dohromady. Podívejme, tady byla krátká spodní kladka, předchůdce dnešních strojů na veslování. Tamhle zase byly kladky na střihy, další Girondův originál. Vzpomínám na zvláštní šikmou lavičku, umístěnou mezi dvěma kladkami. Jednou jsem se zeptal herce Clinta Walkera, jestli bych mohl dělat šikmé tlaky, zatímco od bude odpočívat. „Jistě, ale kde máš činky?“ „Oh, vezmu si tvoje,“ říkám. „Ale klidně!“ ušklíbl se, protože byl o stopu vyšší a o 45 kg těžší než já. Zvedl jsem pár 45kg činek na stehna, lehl na lavičku a udělal 8 opakování. Pak jsem vrátil činky na zem a řekl: „Díky, Clinte.“ Podíval se na mne a zamručel: „Děláš si snad ze mne srandu?“ „Kdo, já?“ Oba jsme se rozesmáli.
Pohlédl jsem do míst, kde stála legendární šikmá lavička na bicepsy a hlavou mi prolétly kruté tréninky s Larry Scottem. Poté jsem vyšel po schodech do patra, kde původně Vince bydlel. Když Vince koupil dům v Toluca Lake, pronajal byt v patře kaskadérovi jménem Chuck Hicks. Já měl tenkrát svůj klíč a chodil jsem trénovat už o šesté ráno, protože jsem měl rád samotu. Jedno takové ráno zavolal Vince a křičel: „Hej, budíš Chucka s manželkou!“ „Ale Vince,“ bránil jsem se, „já trénuji co nejtišeji.“ „Říká, že slyší horní kladky!“ Proklatě! Zapomněl jsem, že horní kladky jsou přišroubované ke stropu! „Co budu dělat, když přijdu o svého nájemníka?“ hulákal Vince do telefonu. „Když se odstěhuje, vezmu ten byt po něm, OK?“ O měsíc později už jsem bydlel nad tělocvičnou – a tak se stalo, že Vince Gironda byl současně mým přítelem, učitelem, zaměstnavatelem i nájemcem, což je naprosto unikátní konstelace. Když jsem navštěvoval západní pobřeží, bydlel v zadním bytě Freddy Ortiz. Potom jej převzal Don Howorth. S Donem jsme si dali pořádně zabrat v posilovně, pak vyšli nahoru a umíchali si proteinové koktejly. To byly časy!
