Odhalený mýtus
Sergio Oliva: Odhalený mýtus
V roce 1982, v rozhovoru pro časopis Ebony, Oliva prohlásil: „Je mi 42 let a stále porazím kohokoliv!“ Tento svůj výrok mohl potvrdit na Mr. Olympia 1984 v New Yorku, stačil však pouze na 8. místo (1. Lee Haney). Čtěme z reportu Jeffa Eversona v Muscle&Fitness: „Mýtus se vrací – kulturistický Lazar vstává! Sergio Oliva pro mnohé fanoušky příliš dlouho odpočíval v pokoji. Podle různých zpráv vážil 120 kg, byl obrovský, ale bez separace a řezby. Když přišel na pódium, celý jsem se zachvěl… To není člověk, řekl kdosi, ovšem Oliva nikdy nebyl člověk. Kde se celé ty roky schovával? Bylo zřejmé, že není tak vyrýsovaný jako ostatní, ale nikomu včetně něho to nevadilo. Hmota jeho těla se při pózování otřásala, protože plnou hodinu pumpoval. Jeho neuvěřitelně masivní nohy byly pryč, stejně jako napjatá kůže z mládí. Přesto však stále měl překrásné tvary svalů a jemné klouby, ještě zvýrazňující již tak masivní proporce. Rameny, prsními svaly a pažemi se skoro vyrovnal Haneyovi, a ta šířka! Měl asi 70% formu z roku 1972, ale stále byl fantastický. Když při vyhlašování oznámili jeho 8. místo, publikum (jako u jediného závodníka) vstalo a začalo tleskat, ostatní závodníci se přidali a volali s diváky SERGIO-SERGIO-SERGIO! Pak Sergio přistoupil k mikrofonu, zvedl svého právě narozeného syna a řekl: „Osmé místo, sedmnácté, první nebo dvacáté pro mne nic neznamená. Navždy budu Mýtus a zde v rukou držím další Mýtus!“ Muž, který nikdy svoji nezávislost neprodal za peníze, opustil pódium jako šampión!“
Za rok, na Mr. Olympia 1985 v Bruselu, zůstalo Olivovi stejné osmé místo, přestože se o hodně zlepšil. Takto viděl soutěž Bill Reynolds: „Sergio se zúčastnil již své osmé Olympie a oproti loňsku doznal velké zlepšení, hlavně v nohách, které téměř dosahovaly předchozí mýtické standardy. Na boku stehen měl zářezy, jaké jsem na něm od roku 1966 nikdy neviděl! Přijel s většinou své bývalé hmoty i hustoty, nicméně část jeho pádu na 8. pozici zavinil opakující se problém – ztráta napumpování. Oliva totiž téměř dvě hodiny pumpoval a pak stál další dvě hodiny skoro bez pohybu na jevišti.“
V textech o Olivovi (mimochodem příjmení se velmi podobá typicky španělskému Oliveira) je často připomínána jeho naturální genetika pro růst svalů. Jelikož žádné seriózní bádání na jeho osobě nebylo provedeno, musíme se spokojit s dohady a vývody z pozorování. Oblast genetiky čili dědičných vloh pro kulturistiku v kostce zahrnuje výšku, kostru, délku trupu a končetin, délku svalových bříšek, hustotu a typ svalových vláken, upnutí šlach a další vnitřní faktory jako imunitu, robustní zdraví nebo výkonnost hormonálního systému. Většinu položek z tohoto výčtu můžeme bez obav odsouhlasit. Zastavme se u dvou údajů s genetikou souvisejících: Oliva pocházel z Kuby a pravděpodobně měl evropské předky. Smíšením genů potom mohlo dojít k tomu, že si jeho organizmus uchoval některé vlastnosti černé rasy (houževnatost, lehký vztah k životu, odolnost vůči tělesné námaze, jakýsi tuhý životní kořínek), zatímco jiné nepříznivé faktory byly potlačeny, případně nahrazeny geny bělošskými.
Vydržte malou historickou exkurzi. Původními obyvateli Kuby byly domorodé kmeny Sibonejů a Taínů, které španělští kolonizátoři rychle zdecimovali. Úbytek domorodců pro nucenou práci pak nahrazoval dovoz černých otroků z Afriky. Černoch byl po příjezdu pokřtěn a dostal křesťanské jméno (Juan, Pedro, Carlos), jako příjmení posloužila jeho kmenová příslušnost (Carlos Kongo). Základní rasové kategorie v 16. století tvořili běloši, černoši, Indiáni, mulati (míšenci bělochů a černochů), mesticové (míšenci bělochů a Indiánů) a zambové (míšenci černochů a Indiánů). Koncem 17. století překročil počet obyvatel Kuby 50 tisíc, z toho bylo 50% bělochů, 45% černochů a mulatů a zhruba 5% Indiánů z Nového Španělska. V roce 1817 dosáhl podíl osob afrického původu 37% a dále stoupal, obyvatel černé pleti bylo celkem 55%. V polovině 20. století žilo na Kubě 51% mulatů, 37% bělochů a 11% černochů. Na základě těchto faktů lze spekulovat, že Oliva má africké prapředky a vykazuje tudíž typicky černošské rysy (kupodivu na snímcích zkraje 60. let neměl kudrnaté, ale normálně rovné vlasy!), avšak v jeho rodokmenu došlo k narození dítěte (dětí) bělocha (Španěla, Angličana, Portugalce) a africké, případně kreolské matky (kreolové byli černoši narození v Karibiku). Tato rodová linie pak mohla být zachována, dále ředěna (mulatka + běloch) nebo naopak zhušťována (mulatka+černoch). Nejlépe by nám to ovšem řekl sám Oliva…
