Ruští siláci: Ivan Šemjakin

Ruští siláci: Ivan Šemjakin

Paříž 1905. Na plakátech, vylepených po celém městě stojí, že „Strašný ruský kozák Šemjakin zvedne jednou rukou šest Japonců.“ V textu nicméně byla chyba. Ačkoliv Šemjakin vystupoval v tradičním kozáckém kostýmu a v souladu se skutečností, že Rusko v té době vedlo válku s Japonskem, skutečně zvedl jednou rukou šest drobných mužů v japonských uniformách, v žádném případě k tomuto hrdému a statečnému plemeni nepatřil. Historický přehled ruských siláků beze jména Šemjakin by byl stejně prázdný, jako posilovna bez činek. Ivan Vasiljevič Šemjakin se narodil 3. září 1877 ve vesnici Pěredělicy poblíž Moskvy. Když otec v roce 1880 zemřel, odešla rodina k příbuzným do St. Petersburgu. Ivan po škole pomáhal v zámečnické dílně staršího bratra. Protože rád chodil do cirkusu, viděl silácká vystoupení Pavla Stupina, Němce Emila Fosse a také Rasso Tria, a zalíbily se mu natolik, že začal cvičit se starými kusy železa. V té době rovněž potkal propagátora zápasu a vzpírání Ivana Lebeděva, který jej upozornil na tělocvičnu dr. Krajewského, kde vysoký a hubený Šemjakin zvedl napoprvé 72 kg! Pracoval v té době na železnici jako průvodčí a když jeho vlak přijel do Moskvy, spěchal na trénink do arény barona Kistera na Tverské ulici. Zkraje roku 1899 už měl postavení nejlepšího vzpěrače klubu a v květnu získal 3. místo na mistrovství Ruska ve vzpírání za S. Jelisejevem a Q. Meierem. Poté se rozhodl k cestě profesionálního siláka.
Po krátké době jej povolala do služby carská armáda a Ivan nastoupil k elitnímu gardovému pluku. Po propuštění v roce 1904 přijal místo v cirku Cinizelli. Někdy v tom roce uzavřel partnerství se zápasníkem Paulem Ponsem z Francie, který jej pozval na turné po Evropě a Jižní Americe. Šemjakin během let zápasil snad se všemi nejlepšími borci světa od Luricha až po Poddubného a v roce 1907 byl vyhlášen mistrem světa. V roce 1916 znovu oblékl uniformu, bojoval na frontě, byl zraněn a skončil v nemocnici. Po válce a revoluci se přestěhoval do Astrachánu, kde pracoval v rybném průmyslu. Neklidná krev však nedala Ivanovi spát. Vrátil se do ringu pod pseudonymem „Rossov“ a vystupoval jako silák/zápasník až do roku 1935, kdy přešel do funkce rozhodčího a trenéra. Skonal v Poltavě 3. ledna 1953 ve věku 76 let.
Následuje popis Šemjakinových siláckých kousků. „Ruský Kolos“, jak mu občas přezdívali, byl skutečným obrem, měřil 187 až 193 cm a vážil od 120 do 130 kg. Obvod paží měl 45-49 cm, kolem prsou až 135 cm, pás pouhých 105 cm a stehno 70 cm. Obvod ramen mu naměřili plných 152 cm. Šemjakinova čísla byla dost jednoduchá, ale o to více náročnější na sílu. Například nosil na ramenech ohromný trám s 10-20 lidmi, nebo na těle 6-8 lidí. Zády v předklonu zvedal desku s 15 nejtěžšími muži z publika, což mohlo být hodně přes tunu. Zvláštní zmínku zaslouží jeho trik s ohýbáním železné tyče, který později převzali i jiní siláci. V roce 1908 vzal Šemjakin na holé rameno dlouhou a tlustou železnou tyč. Na každou stranu se pověsilo 5-6 dospělých mužů a houpali se tak dlouho, dokud tyč neohnuli směrem dolů do tvaru otevřeného –U-! Jaké napětí a nárazy dynamické síly musel silák vydržet, to nikdo nikdy nespočítal ani nezměřil…