Pocta průkopníkům: Charles A. Smith
Tuto kapitolku (možná se neodbude jen jedním-dvěma díly) píši se značným potěšením. Podařilo se mi totiž rozkrýt materiály ze soukromí jednoho z velkých znalců&tvůrců historie bodybuildingu, a hodlám se o útržky z tohoto „pokladu“ s vámi podělit.
Charles Smith zemřel 9. ledna 1991 na následky rakovinného bujení na mozku. Během 50. let působil jako plodný autor Weiderových časopisů, pro které sepsal více jak 300 článků. Narodil se 27. března 1912 na adrese 10 Alma Road, Bermondsey, Londýn, v dělnické rodině. K osmým narozeninám dostal od otce Sandowův expander a malé činky, s nimiž vykročil do světa tělesné kultury. Do skutečného vzpírání jej uvedli dva velcí britští siláci, Joe a Bert Assiratti, a Smith chodil večer po škole trénovat do Tottenham Weightlifting Clubu. Jakmile propukla II. světová válka, Chas (vcelku milá zkratka) nastoupil do British Royal Navy a odsloužil zde sedm bojových let (1939-1946); nikoliv zadarmo byl sedmkrát vyznamenán za statečnost. Po válce vycestovali s manželkou do USA a Chas získal místo úředníka banky v New Yorku. Aktivní práci ve vzpírání a bodybuildingu prováděl jako sekretář metropolitní sekce AAU a rozhodčí. Články, které napsal pro Ironman, vzbudily pozornost Joe Weidera a Smith posléze skončil v jeho týmu. Jeho práce, dodnes považované za jedny z nejlepších v tomto oboru, navždy změnily tvář legendárních časopisů YOUR PHYSIQUE, MUSCLE POWER, MUSCLE BUILDER, Mr. AMERICA, THE WEIGHTLIFTER a BOXING and WRESTLING.
Smith byl energický, nadšený a ve svých názorech neústupný. Jeho zdravý zápal oživoval jím psané texty a v důsledku inspiroval tisíce mladých mužů. Někdy v roce 1958 Chas odjel do Nebrasky, pracoval jako malíř-natěrač a přispíval do časopisu Ironman. Pak dostal nabídku od majitele posiloven v Texasu, Leo Murdocka, nicméně ani zde nevydržel a po smrti manželky v roce 1959 nastoupil k policii ve funkci dohlížitele a kontrolora u okresního soudu pro mladistvé; nějakou dobu také sloužil v protidrogovém oddělení. Od roku 1979, kdy odešel na penzi, až do své smrti o 12 let později, žil Smith sám v penzionu ve městě Austin, Texas, a pobíral měsíční rentu 600 dolarů. Ačkoliv kvůli cukrovce přišel o nohu a pohyboval se na vozíku, telefonoval a dopisoval si s mnoha podobnými nadšenci, pamětníky i milovníky historie, kterou spoluvytvářel a intimně znal. V dalších dílech si přečtete vybrané části z těchto vzpomínek. Mnohé z nich nelze publikovat, protože Smith si nebral servítky před nikým a ničím, jiné však naše občas nejasné či úmyslně zkreslené poznání historie určitě osvěží. Na fotografii je úplně vpravo, další jsou Joe Weider, Mrs. Park, Reg Park a Park senior.
