Nesmrtelný Sandow
NESMRTELNÝ SANDOW
Z dochovaných publikací se dozvíte pramálo o tom, jaký byl Eugen Sandow vlastně člověk. Jeho skutky, výkony, dobrodružný vstup mezi elitu i dobročinné akce jsou obecně (a občas chybně) známy, ovšem povahové rysy, charakter a celkový dojem – pokud to vůbec lze – zůstávají utajeny. Na jedné straně tomu u tak slavných osobností bývá, na straně druhé si postavením i mocí svoji oficiální image úmyslně vylepšují. Následující je pokus o sondu do člověka E.S.
V první části se podíváme na manželství E.S., který byl nepochybně idolem statisíců žen. Oficiální životopis uvádí, že 8. srpna 1898 uzavřel sňatek se slečnou Blanche Brooks, dcerou známého fotografa z Birminghamu. V jiných pramenech se však nevěsta jmenuje Janet Moorehead a jejím otcem měl být sám starosta města, lord Moorehead. Když se potkali, měl Sandow 31 let a dívka 18 let. Blanche (Janet) totiž tajně proklouzla do Sandowova apartmá, schovala se ve skříni a posléze Eugena – taktně řečeno – svedla. Po pár týdnech přišla zdrcující zpráva: dívka je těhotná, otec ji vyhodil z domu a jediným východiskem z ostudy je svatba. Podle této verze Sandow v manželství trpěl, neboť jako zeť ctihodného starosty nesměl veřejně vystupovat. Co více, z vášnivé milenky se po narození dvou dcer (Helen 1907 a Lorraine 1913) stala chladná, vzteklá megera… a co plod údajného těhotenství z roku 1898?
Druhým zdrojem informací jsou vzpomínky Charlese A. Smithe Američan), jak je v soukromé korespondenci sdělil historikovi Joe Roarkovi. Reprodukuji překlad bez komentáře.
„Vím, že Sandow byl arogantní parchant, jinak řečeno nafoukanec… Míval ve zvyku rozlamovat popelníky na malé kousky a dávat je lidem v restauracích jako suvenýry. S oblibou ničil čajové lžičky tím, že držátko sroloval do kuličky. Rád rovněž odtrhával příčky z opěradel židlí… tyto šaškárny mu získávaly oblibu u majitelů kaváren a restaurací. Jinými slovy, byl to typický nadutý pruský bastard. Byl také paranoidní. Earle Liederman mi osobně řekl, že při návštěvě Sandowa v letech 1922-1923 musel dlouho čekat v předpokoji. Přestože byl v místnosti sám, ucítil náhle vůni doutníku, a čistě náhodou objevil ve zdi zamaskovaný otvor, jímž jej kdosi pozoroval. Později v kanceláři jej uvítal žoviální Sandow, bafající z mohutného doutníku.“
Do třetice možná subjektivně zbarvené memoáry instruktora ze Sandowovy školy Crystal Palace School, W. Arthura Longa; byl Angličan. „Jedním ze S. největších kladů byla jeho mimořádná osobnost a šarm. S výjimkou několika málo lidí, postižených profesní žárlivostí, byl obecně populární a snadno pronikal až do srdcí lidí. Byl důvěryhodný, protože lidé věřili jemu i jeho systému, byl vážený a přirozeně respektovaný. S. byl gentleman až po špičky prstů a měl příjemnou, laskavou povahu. Na druhé straně poněkud postrádal smysl pro humor, ovšem pochopte, že vlastně pocházel z Pruska. Jeho představa žertu tudíž mohla být jiná než naše, a to, čemu bychom se my řádně nasmáli, mohl on pokládat za urážku. S. také nebyl prost ješitnosti, dokonce ji lze označit za jeho největší povahový kaz – jednoduše příliš často říkal JÁ.“ Byl Sandow sportovec? Vše záleží na definici tohoto slova. Pokud sportovec znamená někoho, kdo se zúčastňuje olympijských her, nekouří, nepije a připravuje se na zvláštní discipliny jako maratón nebo skok o tyči, pak S. sportovec jistě nebyl. Víme však, že měl skvěle vyvinuté nervosvalové propojení, byl rychlý, agilní a temperamentní. Informaci o saltech s činkami však Long popírá: Nikdy tento výkon neviděl žádný známý, ani on sám! Sandow prý měl pouze jeden krk a jedna záda – to byl jeho obchodní kapitál a z tohoto důvodu by žádné zranění neriskoval. Kdyby ovšem slovo sportovec znamenalo to, čím Sandow byl – nesmírně silný, schopný zvedat veliké váhy a provádět jiné neobyčejné kousky, pak S. sportovcem byl. Tvrdilo se, že S. skvěle plaval. Možná, ale ne rychle, a sám Long, který dlouhá léta pro S. pracoval v jeho škole, vybavené nádherným bazénem, Sandowa nikdy plavat neviděl. Sandow nikdy nedržel dietu, jedl vše podle chuti a poměrně hodně, rád pil víno, kouřil doutníky, ale nebyl na tom závislý. Long jednou napsal rýmovačku:
A very strong fellow named Sandow
Said I will show you all what I can do
So he lifted a weight, but sad to relate
It fell on the pate of poor Sandow.
Kdosi veršík prozradil manželce jednoho z manažerů a Long očekával, že bude pozván na kobereček, avšak naštěstí trestu unikl!
