Historie síly: nadhoz 200 kg
Historie síly: Nadhoz 200 kg
Nadhoz činky je pravděpodobně nejstarší a nejvíce reprezentativní vzpěračská disciplína, využívající sílu největších partií nohou a zad, takže ji lze pokládat za ideální test celkové tělesné síly člověka. Ve vzpírání bývá zván „Korunou vítězství“, protože ve většině případů je vítěz nadhozu současně vítězem ve dvojboji; na MS 1995 to platilo pro 7 z devíti kategorií.
Soupažným nadhozem lze vzepřít nejvyšší váhu a proto vzpěrači odedávna o tento rekord usilovali. V Německu a Rakousku kolem roku 1880 patřilo k základnímu cíli vzpěračů nadhodit 150 kg, pochopitelně kontinentálním stylem a s přemístěním na několik dob. Prvním, jemuž se tento heroický výkon podařil, byl pravděpodobně hamburský profesionál Carl Abs (viz Kronika leden 2005) s datací kolem roku 1885. Druhým v pořadí se stal slovutný Rakušan Wilhelm Turk (180 cm, 112 kg – na obrázku) roku 1893. Činka vážila 150,5 kg a Turk se dále zlepšil na 153,5 kg a 161,5 kg (1898). Po Turkovi se do tabulek zapsal Hans Beck z Mnichova (166 cm, 113 kg), který roku 1893 nadhodil 160 kg. Slavný vzpěrač-zápasník Josef Steinbach (178 cm, 120 kg) dobyl čtyři tituly mistra světa a k roku 1907 posunul hranici rekordu na 178 kg. V roce 1912 se autority světového vzpírání shodly na tom, že limit lidské síly padl. Rakouský borec Karl Swoboda totiž dvakrát za sebou nadhodil od prsou činku vážící 200 kg; dlužno dodat, že mu ji podali čtyři pomocníci. Swoboda, zvaný „Vídeňský kolos“, vážil až 180 kg na výšku 179 cm a regulérně nadhazoval 185,6 kg (neoficiálně dokonce 191 kg). Po založení mezinárodní federace FIH roku 1920 byla vypracována pravidla, definovány disciplíny a zrušeny dosavadní rekordy. Tak se začínalo znovu, především ale ve skutečném nadhozu s „čistým“ přemístěním. Záznamy sahají až do roku 1912, kdy Němec Hermann Gassler nadhodil 151 kg, nicméně do tabulek byl zapsán až Josef Strassberger, který na ME 1921 dostal nad hlavu 145 kg. Mistr světa Karl Morke (viz Kronika červen 2004), vážící 101 kg, sice v roce 1920 nadhazoval 161 kg, leč jeho výkon uznán nebyl. Zátěž 400 liber (181,5 kg) jako první dostal nad hlavu Charles Rigoulot roku 1929, použil ovšem 240 cm dlouho osu a navíc se živil profesionálními exhibicemi, takže ani on rekordní certifikát neobdržel. Záznamy připisují zvednutí 400 liber americkému černochovi Johnu Davisovi, vážícímu cca 100 kg, a posouvají je až do roku 1951. Konečně hraniční zátěž 500 liber (227 kg) úspěšně dopravil nad hlavu Vasilij Alexejev (TV 136 kg) na MS 1970 v Columbusu, USA.
Rubriku KRONIKA připravuje JOSEF ŠVUB
