Pocta průkopníkům: Theodor Siebert

Pocta průkopníkům: Theodor Siebert

Na to, abyste ve svém oboru doopravdy vynikli, je nutné ovládat potřebné znalosti, teoreticky i prakticky, a potom umět svoje kvality prodat, uvést ve známost. Přesně to byl případ německého pionýra silového tréninku Theodora Sieberta, narozeného 25. října 1866 ve Weissenfels; ač jej oceňovala prakticky celá Evropa a měl nárok začlenit se mezi tzv. profesory tréninku, skončil svůj život jako nuzák.
Od dětství měl drobnou postavu a křehké zdraví, ovšem tehdejší doba na jejich zlepšení znala pouze primitivní gymnastiku. Siebert začínal skromně, jako sládek v pivovaru, což mělo nicméně dvě výhody. Za prvé, v německy mluvících zemích vždy našel práci, a za druhé, mezi členy pivního bratrstva mělo značnou popularitu vzpírání, především v Bavořích a Rakousku. Právě tady se Siebert přiučil základům tréninku s činkami a předvádění síly. Mladý Siebert se usadil v Aslebenu poblíž Halle, otevřel pivnici a v jedné místnosti zřídil skromnou činkárnu. Nakonec se situace vyvinula tak, že hospodu úplně zrušil a z celého prostoru se stala vzpírárna, nazvaná Siebert´s Erholungsheim und Trainingschule, přeloženo Siebertův dům odpočinku a škola tréninku.
Netrvalo dlouho a k Siebertovi přijížděli na rady siláci z celého kontinentu. Mezi těmi nejslavnějšími byli Georg Hackenschmidt, jehož Siebert vyléčil po zranění kolene v roce 1902, dále Georg Lurich a Tulio Camillotti. Siebert rovněž publikoval, v roce 1898 vydal knihu The Catechism of Athletism, po níž následovalo několik dalších plus bezpočet článků v novinách a časopisech. Siebert s příznačnou německou důkladností vytvořil sestavy cviků s velkou činkou, jednoručkami a koulemi s uchem, kam zařadil například rozpažování vleže, předpažování nebo dřepy.
Ačkoliv Siebert nabyl značnou trenérskou popularitu a solidní pozici, nedokázal svoje zkušenosti lépe zpeněžit a ke konci života trpěl krutou bídou. Zemřel v naprosté izolaci bývalé Německé demokratické republiky 12. dubna 1961, stár 95 let.