Tělo jako celek

l text: JEFF T. BUSH l foto: archiv M&F

Profesor Edmond Wells napsal, že veškeré děje ve vesmíru směřují k větší komplexnosti, jinak složitosti. Tato věta má s námětem článku společné jedno: Když začínáte trénovat, dívejte se na svoje tělo jako na celek složený z mnoha součástí, společně fungujících v báječném souladu. Nepokoušejte se přirozenou harmonii a vyváženost narušovat tím, že zaměříte pozornost jenom na jednu část! Lidské tělo lze obrazně přirovnat ke stromu: paže jsou jako větve, trup je kmen a nohy (kořeny) celý strom podepírají. Mnohokrát musíte mladé a začínající kulturisty přesvědčovat, aby trénovali CELÉ TĚLO, a důvody k tomu máte v následujícím textu.

Slabé nohy, připomínajíci brčka na limonádu

Pokud z nějakých důvodů nohy netrénujete, připravujete se o spoustu dobrého. Masivní stehna profesionálních kulturistů začátečníky nepřitahují, ale jejich paže (hrudník, záda) ano, bicepsy je motivují, kvadricepsy odrazují. Znamená to snad, že nohy nepotřebují, ale bez paží se neobejdou?

Ačkoliv se mladí lidé musí naučit volbě a schopnosti výběru z více odlišných věcí, selektivní trénink částí těla připomíná člověka, který namísto sprchy omyje jistá místa houbou – bude však čistý? Nikoliv, bude napůl čistý, a totéž platí pro kulturistiku bez tréninku nohou. Poctivý trénink nohou se dřepy, tlaky nohama, výpady a výpony je náročný jak fyzicky, tak psychicky. Pomocí dřepů nicméně rychleji přiberete na váze, hlubokým dýcháním zvětšíte obsah hrudního koše, budete mít větší stabilitu pro cviky v předklonu a ve stoje. Slabá stehna s ochablými sedacími svaly působí u mužů směšně, nehledě na nebezpečí svalových dysbalancí v oblasti pánve.

Na netrénovaných dolních končetinách nacházíme zkrácený přímý stehenní sval, notoricky tuhé ohýbače kolene (hamstringy) a zkrácené lýtko včetně Achillovy šlachy. Můžete se divit, že kulturisté při prvním pokusu o dřep nedokáží sednout dolů na plných chodidlech (mimochodem to svede málokdo) a raději cvičí extenze kvadricepsů na stroji, které však nepůsobí na zmíněné svaly pánve a boků? Je to podobné, jako kdyby dřevorubec místo nabroušení ostří sekery pouze přeleštil násadu.

Zvětšený sklon pánve a vystrčený zadek

Nechce se tomu věřit, ale už mládež do 20 let trápí bolesti v zádech. Jedná se nejen o vadné držení těla a statické zatížení v nepříznivých polohách (například sezení u počítače), hlavně a především jde o svaly: břišní a sedací svaly bývají slabé, kyčelní flexory a vzpřimovače páteře ztuhlé a zkrácené. Správný trénink však mnohé napraví. V prvním případě pomůže posilování břišních svalů s omezením zapojení ohýbačů kyčlí a lehčí, hluboké dřepy či výpady, v další fázi mimo procvičování vzpřimovačů provádějte cílený strečink a uvolňování. Je pravda, že hodně lidí břišní svaly (vzpřimovače, potažmo nohy ve stoji na chodidlech) necvičí – nyní už víte, že je máte nejen pro vzhled, ale též pro funkci a zdraví.

Kulatá záda

Typickým jevem u hubených pubescentů bývají ohnutá záda, doprovázená prohnutím krku dopředu a odstávajícími lopatkami. Jestliže trup považujeme za kmen, potom páteř chápejme jako stožár, udržovaný ve vzpřímené poloze tahem „lanoví“ zádových, prsních a břišních svalů – pokud ta lana patřičně šponují a pruží.

Co mladí kulturisté v posilovně? Dělají tucty sérií benčpresů a cviků pro prsní svaly, pár sérií pro latissimy (navíc s mizernou technikou) a po čase vidíte ještě kulatější záda s rameny taženými dopředu zkrácenými prsními svaly. Tento úkaz podporují oslabené mezilopatkové svaly a dolní fixátory lopatky. Cílem by mělo být držení těla vyspělých kulturistů: vyklenutý hrudník, ramena do šířky a dolů, lopatky blíže u sebe.

Bolesti v ramenech

Na popsanou situaci navazuje přetěžování ramenních kloubů, které se může výrazněji projevit až po delším období nesprávného tréninku. Anatomicky jde o dysbalanci mezi přední a zadní hlavou deltového svalu, funkčně potom o tak zvané vnitřní a vnější rotátory pažní kosti.

Spouštěčem problému jsou varianty benčpresu s těžšími váhami a rychlá, odrážená opakování, kliky na bradlech a tlaky nad hlavu BEZ adekvátního posilování zadních deltoidů a vnějších rotátorů. Dvěma slovy – nevyvážený rozvoj.

Na závěr poučná historka. Napoleon chtěl zasadit podél francouzských silnic stromy, aby jeho vojáci pochodovali ve stínu. Štábní důstojník ale namítnul: „Maršále, bude trvat dvacet let, než stromy vyrostou do potřebné výšky!“ Napoleon na to: „Ano, a proto musíme začít hned!“

Co vy, pustíte se do práce na vyváženém rozvoji hned teď? Za dvacet let už určitě bude pozdě.