Siláci s mečem (2)

Pokračujeme portréty silných rytířů a vládců.

ROBERT THE BRUCE Skotský král Robert I. (nar. 1274) byl úspěšným Wallaceovým následníkem, který osvobodil Skotsko – vojensky, když ne diplomaticky – od nadvlády Anglie roku 1314. Skonal v červnu 1329. V bitvě u Bannockburnu roku 1314 prý dokázal jediným máchnutím své válečné sekery rozseknout přilbu (včetně lebky) obrněného anglického rytíře jménem Bohun. Ačkoliv Skotové používali menší sekery na házení, těžkou dvojbřitou zbraň krále Roberta museli přenášet dva normální vojáci.

Jeho nejlepším důstojníkem měl být slavný sir JAMES „BLACK“ DOUGLAS, generál a vůdce guerrilových vojsk během válek za osvobození Skotska. Narodil se roku 1286, výškou 203 cm převyšoval téměř každého a v těle vážícím 127 kg ukrýval nesmírnou sílu. Stejně jako Wallace prý bojoval s „dvoumužným“ mečem, který dokázali zvednout teprve dva vojáci. Douglas padl v boji s Maury ve Španělsku v srpnu 1330. Jeho vzhled popsal historik John Barbour: „Zjevem vypadal spíše šedý, slyšel jsem, že měl černé vlasy; jeho končetiny byly pěkné a dlouhé, kosti měl velké a ramena široká, tělo souměrné a štíhlé.“

KRALI MARKO Marko, syn srbského krále Vukašina a jedna z nejpopulárnějších postav bulharského folkloru, byl feudálním pánem Makedonie a uznávaným ochráncem křesťanů během turecké okupace. Podle pověstí jej odkojila víla samodiva, takže získal nadlidskou sílu. V mytologii představoval všestranného atleta, který házel svým 60 kg palcátem, protivníky vždy zasahoval mezi oči, skákal přes hory, létal na koni a plaval přes Černé moře.

Téměř dva metry vysoký Marko nicméně mohl vykonat i reálnější činy, popsané v kronikách – unesl prý na zádech dospělého býka a udržel na předpažené paži váhu 51 kg. Svým 180 cm dlouhým a 11 kg těžkým mečem také údajně zabil tisíc Turků. Marko padl v bitvě roku 1394.

SKANDERBERG Gjergj Castrioti Skanderberg (1405-1468), turecky Iskender Bey, což znamená „Lord Alexander,“ byl prominentní historickou postavou Albánie. Muž známý jako Albánský drak vytlačil na více než dvacet let Turky ze své rodné země. Jeho scimitar (těžký zahnutý meč východního typu) byl stejně proslulý, jako Excalibur krále Artuše. Máme informace o tom, jak rozseknul na dva kusy, od hlavy až po paty, vojáka plně oděného v brnění. A rovněž nikdo z jeho vrstevníků tím mečem nesvedl zamávat.

Pokud vás napadá, jak na tom byli Čechové, podívejte se do knihy „Historie síly“ (autor Josef Švub – pozn. red.) a přečtěte si o rytíři Benedovi, o Věňavovi z Pernštejnů, o Hynkovi z Dubé, o Janovi z Michalovic, o Plichtovi z Žerotína, o Janu Žehrovském z Kolovrat a dalších. Byli to taky junáci!